Stále více lidí využívá internet jako jediný zdroj informací a nelze tedy popírat, že z falešných zpráv po internetu šířených nevyvstává žádné nebezpečí. Zdánlivě nejjednodušším způsobem, jak tomuto nebezpečí čelit, zdá se být jeho potírání, tedy cenzura. Jenže tento nástroj je ošidný, neboť cenzoři se mohou snadno stát z kozlů zahradníky a dříve nebo později vyvstane zásadní problém, známý už ve starověku: Kdo střeží strážce?
Odcházející americký prezident Obama podepsal před pár dny – kromě jiných produktů »umírající kobyly« – zákon o rozpočtu ministerstva obrany, jehož jedna položka (60 mil. dolarů) je určena pro zřízení »Střediska proti dezinformacím a propagandě«, ve kterém mají působit také pracovníci tajných služeb. Středisko prý má »rozpoznávat, identifikovat a vystavit« propagandistické a dezinformační útoky jiných států a dalších aktérů a »potírat je«. Přirovnání tohoto útvaru k tzv. ministerstvu pravdy z Orwellova románu je možná už banální, ale v tomto případě trefné až běda: kdo jiný na světě dokáže produkovat a šířit dezinformace tak, jak to umí CIA a Pentagon!
Hlasy volající po etablování podobného útvaru státní kontroly a informační represe sílí také u sousedů, v Německu. Hlavně politikové z vládních stran CDU a CDU by rádi viděli, dejme tomu, »obranné středisko proti dezinformacím« podle amerického vzoru. Ale – proč podle amerického? Stačí přece zajet do Prahy a diskrétně se zeptat na ministerstvu vnitra, jak mu to šlape s »útvarem proti dezinformacím«; v tomto ohledu totiž česká vláda ukázala, že umí být vskutku světového formátu, na špici, pokud jde o vytváření »úřadů pravdy«!
A na závěr velmi opatrná otázka: jak známo, největšími producenty falešných zpráv, resp. dezinformací, jsou bezkonkurenčně vysoce postavení politikové, zejména před volbami. Dostanou se i oni do hledáčku toho kterého »úřadu pravdy«, aby nemohli škodit lidem?