Oblast zasluhující pozornost

11.2.2009 v 12:32

KSČM má se Socialistickou stranou arabské obrody (Baath) uzavřenou dohodu o spolupráci, která platila na dva roky (2007-2009).

Ve dnech 22. 2.-27. 2. společně se s. Hassanem Charfo, vedoucím oddělení mezinárodní politiky, uskutečníme na pozvání syrské strany návštěvu Sýrie a Libanonu. Jedním z hlavních cílů návštěvy je posouzení dosavadních zkušeností z plnění smlouvy s Baath a její další prodloužení .

Baath je panarabskou stranou, která byla založena v roce 1947 v Sýrii. Jednotlivé pobočky, které jsou v mnoha arabských státech, mají svá Regionální vedení . Všechny pobočky dohromady jsou vedeny Národním vedením . V Sýrii se dostala k moci v březnu 1963, v Iráku v únoru téhož roku. Od tohoto roku prožívala v Sýrii až do roku 1970 vnitřní politické a ideologické problémy, které vedly k nápravnému hnutí, jež vedl prezident Háfiz Al Asad. Tyto problémy se odrazily horizontálně ve všech strukturách strany v ostatních arabských zemích. Strana se rozštěpila na dvě nespřátelené části, první, která byla vedena Damaškem a druhá (konzervativnější) byla vedena Bagdádem. Tato strana je sociálního a národního charakteru. Vychází z toho, že je nutno sjednotit arabský národ, který je rozštěpen ve dvaadvaceti státech. Její ústřední heslo – arabská jednota, svoboda a socialismus. Členská základna v Sýrii čítá více než jeden milion členů.

Ideologické a politické pozadí lze shrnout následovně. Kolonialismus ve své staré podobě rozštěpil arabský národ na základě Sykes-Picotovy dohody z roku 1916, na jejíž základě byly arabské země rozděleny mezi Francouzi a Brity, a to namísto svobody a nezávislosti, které slibovaly tyto mocnosti, když Arabové povstanou proti Otomanské říši (jako známá mnichovská zrada z naší historie). Neokolonialismus podřizuje arabský národ imperialistickým zájmům. USA usilují o svoji nadvládu v této oblasti, která je velmi bohatá na přírodní zdroje. Ekonomický rozvoj je nutným předpokladem k vybudování socialismu, správně tvrdí. Od roku 1970 začala budovat základ moderního státu a usilovala o pluralitní politický systém. V tomto směru byla vytvořena Národní pokroková fronta, v jejímž rámci si každá strana zachovává svoji nezávislost. Kolem vytvoření Národní pokrokové fronty existovaly v rámci strany Baath velké rozpory, které byly nápravným hnutím vyřešeny. Rozhoduje se tam o základních otázkách, ovlivňujících vývoj v zemi. Tato fronta zpočátku představovala pět politických stran včetně dvou komunistických. V současnosti jich má deset. Ve společnosti hrají masové organizace velkou roli v politickém životě. Lidová rada (parlament) reprezentuje syrský lid prostřednictvím voleb. Voleb se zúčastňují Syřané na základě kandidátky Národní pokrokové fronty, kde je velký prostor pro nezávislé. Lidová rada, jež zahrnuje 250 poslanců, z nichž 132 patří straně Baath, 83 je nezávislých a zbytek patří stranám Národní pokrokové fronty. Komunisté mají osm poslanců a dva ministry (ministerstvo zavlažování a ministerstvo místního rozvoje). 51 % z této Lidové rady je určeno dělníkům a rolníkům.

Sýrie je proti hegemonistickým politikám, podporuje boj palestinského, iráckého a libanonského lidu za svobodu a nezávislost. To je právě ten důvod, který Sýrii způsobuje ekonomický a politický tlak ze zahraničí. Arabský národ ve všech arabských zemích je jednotný a podporuje vlády, které pokračují v této cestě. Ale arabské režimy nejsou jednotné, protože každá vláda usiluje při posílení své pozice o zahraniční podporu. Proto tyto režimy nejsou schopny čelit zahraničním agresím. Mnoho z nich má i dobré styky s Izraelem. Sýrie pomáhala Libanonu, když Libanon potřeboval pomoc v době občanské války. Pravicové síly, které usilují o posílení amerických pozic na Středním východě, se snaží oslabit bratrské vztahy mezi Sýrií a Libanonem, aby zároveň odpoutaly pozornost od základního rozporu na Středním východě. Sýrie usiluje o komplexní mírové řešení, ale mír vyžaduje dvě strany, které by chtěly míru dosáhnout. Sýrie souhlasí s principem výměny území za mír, který přijal Summit arabských států v roce 2002. Izrael chápe tento proces jako příležitost k oslabení utiskované a okupované strany. Izrael odmítá plnit příslušné rezoluce OSN i dohody, které sám podepsal s Palestinci, a snaží se nahradit palestinský stát palestinskou strukturou, která by stále byla závislá na Izraeli, která by de facto představovala komunální jednotku v rámci státu Izrael. K tomuto cíli se neštítí jakýchkoli masakrů a lidských hrůz. Podpora USA Izraeli je bezbřehá. Jakýkoli stát na zeměkouli může být sankcionován – kromě Izraele.

Usnesení 10. sjezdu strany Baath sice znamená otevřenost a uvolnění tržního mechanismu v ekonomické sféře, ale v žádném případě neznamená privatizaci strategických podniků v Sýrii. Toto usnesení usiluje o udržování růstu HDP v průměru 5-7 % a o snížení růstu populace, která v současné době činí 18 milionů.

Sýrie a Irán se v očích Američanů mění ze států osy zla na státy, které musejí hrát základní roli při řešení problémů Středního východu. Koncem 70. a počátkem 80. let Sýrie byla obětí fundamentalistického terorismu. Sýrie odolala těmto útokům a zlikvidovala síly temnoty. Tyto síly byly podporovány stejnými mocnostmi jako podvratné síly v Afghánistánu v době bipolárního světa. Sýrie je dnes paradoxně obviňována z podpory terorismu ze strany těch mocností, které nedávno samy v Sýrii podporovaly terorismus. Tato obvinění ve skutečnosti představují nátlakový prostředek, jak zapojit Sýrii do vystoupení proti rezistenci v Iráku a v Libanonu.

Sýrie, po izraelské agresi proti Gaze, přerušila nepřímá jednání s Izraelem, která byla vedena prostřednictvím Turecka. Přímá jednání měla být zahájena po prezidentských volbách v USA. Prezident Asad prohlásil, že s vrahem (E. Olmertem) už nebude jednat. Lze očekávat, že po parlamentních volbách v Izraeli, vyhraje-li vláda, která by usilovala o mír, tato jednání ohledně navrácení okupovaných Golanských výšin budou obnovena.