Ochrana zdraví a bezpečnost při práci především!

24.2.2005 v 11:05

Dne 24. 2. 2005 byla na plenárním zasedání EP ve Štrasburku schválena zpráva poslance Jiřího Maštálky (KSČM, GUE/NGL) o podpoře zdraví a bezpečnosti při práci (Návrh doporučení Radě o podpoře zdraví a bezpečnosti při práci). Hlasování předcházela více než tříměsíční diskuse ve třech slyšeních na Výboru pro zaměstnanost a sociální otázky EP a také na setkáních tzv. stínových zpravodajů jednotlivých frakcí. Přestože byla předtím tato zpráva jednomyslně přijata ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, navrhla skupina evropských socialistů (PSE) ještě před samotným hlasováním debatu, která proběhla 23. 2. v pozdních večerních hodinách. Tuto debatu zahájil se svým projevem český komisař Vladimír Špidla, do jehož resortu tato problematika spadá. Vladimír Špidla označil problematiku BOZP za jedno z klíčových témat, kterými je třeba se zabývat a poděkoval Jiřímu Maštálkovi za “jeho mimořádné nasazení a úsilí, jež vynaložil na zpracování této zprávy o oblasti, která je složitá a vyvolává mnoho diskuzí, neboť se týká našeho nejdůležitějšího bohatství, lidského zdraví”. Přivítal tuto zprávu i jako základ pro vypracování budoucí strategie Společenství v oblasti BOZP pro období 2007 – 2012. Ocenil úroveň zprávy, která, dle jeho názoru, “obsahuje přesně zaměřená doporučení pro jednotlivé účastníky a je významný krokem na cestě ke zvýšení zájmu a povědomí všech dotyčných účastníků”.Po Vladimíru Špidlovi vystoupil zpravodaj Jiří Maštálka, který rovněž podtrhl důležitost daného tématu na poli evropské politiky, neboť je to téma, které se hluboce dotýká všech pracujících lidí. Ve svém projevu citoval několik alarmujících statistických údajů, jež jsou uvedeny v jeho zprávě: “V EU celkově dochází k cca 4,8 mil. pracovních úrazů ročně. Okolo 2/3 úrazů vede k absenci delší než 3dny, téměř 14% pracovníků utrpí více než jeden pracovní úraz ročně. Každoročně je tak zameškáno okolo 158 mil. pracovních dnů a každý rok je přiznán téměř 300 tisícům pracovníků určitý stupeň invalidity jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Je odhadováno, že celkově přijdou EU ztráty způsobené nemocemi a pracovními úrazy na 2,6 až 3,8 % HDP. Tyto údaje dokládají vysoké ekonomické náklady způsobené absencí vhodné sociální politiky a to se tato čísla týkají pouze původních 15ti členských států!”. Je to nepochybně velká finanční rezerva, kterou je třeba využít. Zejména k zaměření se na prevenci. Pominout nelze ani fakt, který zdůraznil jak zpravodaj, tak zejména komisař, a to že nesmíme ztrácet ze zřetele, že v konečném důsledku se nebavíme o číslech, ale lidech a o jejich osudech.Jiří Maštálka vyzval, aby nástroje, které mají evropské orgány k dispozici byly co nejúčinněji využity ke zlepšení pracovních podmínek a ocenil, že návrh této zprávy byl velmi intenzivně diskutován nejen ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, ale i s představiteli Komise a se zástupci mimoparlamentních institucí, což znovu svědčí o důležitosti daného problematiky. Jiří Maštálka dále uvedl, že během přípravy zprávy se snažil nestranně spolupracovat se všemi politickými skupinami a výsledkem této spolupráce bylo mnoho vyvážených kompromisů, které byly podpořeny všemi politickými frakcemi a i proto byla v závěrečném hlasování ve Výboru tato zpráva jednomyslně přijata. Ve své řeči Jiří Maštálka zdůraznil i některé klíčové body, které jsou obsaženy v samotném textu zprávy: Komise a členské státy jsou vybízeny k tomu, aby vyvinuly veškeré úsilí k monitorování a k efektivnímu zlepšení praktické aplikace směrnic o BOZP pomocí následujících konkrétních strategií:

– pozornost musí být zaměřena hlavně na prevenci a zahrnutí všech skupin pracujících, včetně nezbytnosti zajištění adekvátních finančních prostředků v členských zemích

– multidisciplinární model řešení ochrany zdraví při práci

– zlepšení spolupráce mezi sociálními partnery a spoluúčast zástupců zaměstnanců

– zvýšenou pozornost je třeba věnovat specifickým zdravotním problémům žen, které jsou způsobeny prací; resp. všem těm, kteří se snaží skloubit rodinný a pracovní život

– lepší ochranu a zvýšení povědomí o předpisech BOZP tam, kde je nízká úroveň ochrany, např. malé a střední podniky.

– posílení kontroly pracovních podmínek a posílení možnosti spoluúčasti zaměstnanců zejména prostřednictvím odborových organizací

– výzva ke Komisi, aby podnikla takové kroky, které povedou ke sjednocování statistických údajů v rozšířené EU, zvýšení tlaku na členské státy a využití i sankčních pravomocí při nedodržování povinností, vyplývajících z implementované legislativy.Zpravodaj se taktéž vyjádřil k pozměňovacím návrhům, které byly podány frakcí PPE – ED, které jejich jménem prezentovala poslankyně A. Weisgerber. Tato poslankyně předložila 4 pozměňovací návrhy ve stejném znění, v jakém byly již jednou projednány a odmítnuty garančním výborem. Stanovisko zpravodaje bylo k těmto pozměňovacím návrhům negativní. Diskuse samozřejmě zejména ve vystoupeních představitelů konzervativních a pravicově liberálních frakcí odrážela i některé odlišné přístupy k řešení problematiky ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti. Tato diskuse však byla velmi kultivovaná a byla velmi podnětnou výměnou názorů nikoliv ideologickým střetem.Pro závěrečné hlasování navrhla frakce ALDE samostatné hlasování o některých částech původního textu předkládaného zpravodajem. Plenární zasedání schválilo drtivou většinou původní text předkládaný zpravodajem až na část, která se dotýkala současné době projednávané směrnice o službách. Názor zejména pravicových kolegů v této souvislosti byl, že problematika BOZP by neměla nepřímo otevírat další témata obsažená v jiných návrzích směrnic, např. směrnice o službách či připravovanou směrnici o pracovní době co se týká právě zmíněné problematiky pracovní doby, tuto pasáž zprávy J. Maštálky naopak parlament podpořil. Zvítězilo tak přesvědčení, že při formování směrnice o pracovní době je třeba vycházet ze závažného faktu, že se stoupající délkou pracovní doby a nedostatečně regulovaným odpočinkem se zvyšuje riziko pracovních úrazů.Hlasování parlament také na rozdíl od garančního výboru podpořil pozměňovací návrhy předkládané frakcí PPE – ED. A to 3 ze 4 a čtvrtý částečně. Nejde o zásadní změnu textu, která by měla výrazný vliv na smysl a pojetí zprávy tak jak ji předložil zpravodaj. Schválené znění pozměňovacích návrhů poněkud měkčeji formuluje nezbytnost spoluúčasti zaměstnanců při zajišťování bezpečnosti práce a její kontrole, dále se zmiňuje o možnosti nevýhodnějšího postavení starých členských států oproti tzv. nových 10-členským státům, a to v tom smyslu, že pokud nebudou v nových členských státech plně implantovány potřebné předpisy pro BOZP, může dojít k ekonomickému znevýhodnění (snížení konkurenceschopnosti) tzv. starých členských států. Zpravodaj je přesvědčen, že taková situace nesmí nastat, a to za prvé proto, že tyto předpisy mají povinnost implementovat všechny – 25 – členské státy EU, neboť jsou součástí a.c., za druhé proto, že reálná situace v oblasti této problematiky je i podle poznatků EK taková, že v některých nových členských státech je situace v této oblasti lepší než v tzv. starých. Před EK tedy stojí problém, jak zvýšit ve všech členských zemích úroveň BOZP. Ve finálním hlasování byla zpráva schválena naprostou většinou přítomných poslanců.23. a 24. 2. se tedy konala na plenárním zasedání EP česká premiéra. Projednávaná zpráva o BOZP byla totiž prvním takto projednávaným dokumentem českého komisaře V. Špidly a zpravodaj J. Maštálka byl současně prvním českým poslancem v EP, který jako zpravodaj, a to úspěšně, obhájil rozsáhlou zprávu z uvedené problematiky na plénu.