Titulky médií si naštěstí hodně lidí přebralo po svém a docela reálně. Psát o tom, že se země »Visegrádu« (V4) domlouvají na vyslání pár stovek vojáků do jakési rotující mise v Pobaltí s cílem »odstrašit Rusko«, je vážně spíš úsměvné, než aby to snad mohlo Rusko vyděsit. Propagandistický cíl je tu sice jasný, ale se slůvkem odstrašit se hned vynořuje podobně znějící zesměšnit – to se podle všeho autorům rozhodnutí a hlavně těm, kteří ho prezentují veřejnosti, povedlo. A lidé to bez povšimnutí a pobavení skutečně nenechávají – jak ukazují vtipné reakce například na internetových sítích.
Co je ale také »zajímavé«, že informace o iniciativě a dohodě ministrů obrany V4 přišla ve stejném čase, jako oznámení z jednání ministrů zahraničí NATO. A ti ještě před svým červencovým summitem s tématem posilování vojenské přítomnosti Aliance v blízkosti hranic s Ruskem došli k závěru, že by bylo dobré ještě před tímto krokem znovu s Ruskem jednat. Nedělám si iluze o skutečném zájmu představitelů NATO férově s Ruskem situaci rozebrat (údajné hrozby, radary atd.), a je to podle všeho jen snaha ospravedlnit si příští vojenské kroky. Stačí se zamyslet nad tímto výrokem britského ministra zahraničí Philipa Hammonda: »Děláme věci, které by mohly být nesprávně vykládány… Věříme, že prostřednictvím Rady NATO-Rusko jde o nejlepší způsob, jak se vyhnout tomu, aby Rusko mohlo tvrdit: Nebyli jsme informováni, neznali jsme podrobnosti«.
Ale je to přece jen trochu zvláštní rozdíl v postupech. Zdá se, že V4 se snaží být »papežštější než papež«. Zase se chceme někomu zalíbit a zavděčit. Abychom na to, jako v případě protiruských sankcí, opět doplatili, kdežto ti, co nás k podobným krokům tlačí, ze situace nakonec profitují. Stačí připomenout čilé obchodování USA s Ruskem v řadě komodit.
A to už nechávám stranou podrobnější komentování různých poplašných teorií o tom, jak se Rusko chystá podrobit si Pobaltí, a proto je potřeba mu ukázat sílu, nebo o uměle rozdmýchávaném strachu před údajnou ruskou hrozbou v Polsku. Kdo bude ze situace těžit je jasné – peníze se pohrnou na konta armádních rozpočtů v zemích NATO, mnout ruce si budou generálové.
Co dodat – podobné »hry na vojáky« jsou nejen nebezpečné, ale také odčerpávají horentní sumy prostředků, které by mohly lidem sloužit mnohem smysluplněji. A skutečnost, že to »zadupání« pár stovek párů vojenských bot ze zemí V4 v Pobaltí asi nebude slyšet ani na ony hranice s Ruskem, natož aby ho snad »odstrašilo«, asi už není třeba víc rozebírat…