Využil jsem možnost danou poslancům Evropského parlamentu jeho jednacím řádem a požádal jsem Evropskou komisi o odpověď na dvě otázky týkající se EU a její zahraniční politiky – konkrétně vztahů s Ruskem a Tureckem.
Pokud šlo o Rusko, odvolal jsem se na nedávné vystoupení předsedy Komise Junckera v Pasově, kde prohlásil, že stávající stav vzájemných vztahů se musí zlepšit a že Evropa si nemůže dovolit, aby její vztahy s Ruskem diktoval Washington. Otázal jsem se tedy, jak konkrétně hodlá vysoká představitelka EU pro zahraniční politiku Mogheriniová přispět ke zlepšení těchto vztahů? A také jakými kroky pomůže obnovení činnosti delegace pro spolupráci EP s ruskou Dumou, jejíž aktivity paralyzuje diskriminační seznam občanů Ruské federace, kterým je bráněno ve vstupu na území EU?
Odpověď, kterou za Komisi podepsala sama paní Mogheriniová, se dá charakterizovat slovy »neotravuj, poslanče!«. Dostalo se mi totiž sdělení, že »delegace Evropského parlamentu pro Rusko hraje významnou roli jako fórum pro meziparlamentní dialog« a »rovněž důležitou úlohu v rámci vztahů mezi EU a Ruskem«. A nakonec mi paní Mogheriniová prozradila, že »určité osoby a subjekty, včetně členů ruské Státní dumy a Rady federace Ruska, byly v rámci politiky EU vůči Rusku zahrnuty do seznamu osob, jimž je zakázáno vydávání víz a zmrazen majetek za to, že narušily nebo ohrozily územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny. Tyto osoby a subjekty byly na seznam zařazeny na základě řádného zdůvodnění a dané opatření je založeno na jasném a transparentním právním základě a podléhá soudnímu přezkumu.« Toť vše. Čtenář si jistě udělá závěr sám.
Druhá moje otázka se týkala Turecka. Dovolil jsem se Komise otázat, s ohledem na aktuální stav věcí, do jaké míry je možné i nadále Turecko považovat za spolehlivého partnera pro další jednání o jeho členství v EU, a jak dalece lze na tuto zemi, provádějící tak neuváženou diplomacii s nebezpečnými následky, nahlížet jako na spolehlivého a odpovědného partnera EU?
Odpověď podepsala opět paní Mogheriniová. Poučila mě, že »Turecko je kandidátskou zemí a klíčovým partnerem Evropské unie«. Dále pak, že »Turecko je klíčovým partnerem v oblasti zahraniční politiky a boje proti terorismu a taktéž součástí koalice proti Daeš, jak je rovněž uznáno v závěrech Rady pro zahraniční věci ze dne 9. února 2015. O záležitostech v oblasti zahraniční politiky a boje proti terorismu se s Tureckem opakovaně debatuje. EU a Turecko jednaly s Tureckem (tomu moc nerozumím – JM) o boji proti terorismu v Ankaře dne 23. června 2015, vedly politický dialog v Bruselu dne 17. listopadu 2015 a politický dialog na vysoké úrovni v Ankaře dne 25. ledna 2016. EU i nadále vyzývá Turecko, aby rozvíjelo svou zahraniční politiku v návaznosti na EU a koordinaci s ní.«
Tak nevím. Vychází mi z toho, že EU proti politice a chování Turecka vlastně nic nemá, ale třeba se mýlím. Ostatně způsob reakce Komise na otázky poslanců EP je jednou z možností, jak nepřímo získat pohled Komise na jediný občany volený orgán EU, kterým Evropský parlament je.