Tak nazval německý spisovatel Karlludwig Opitz svůj antimilitaristický román, který byl přeložen i do češtiny. Opitz v něm se svým pověstným sarkasmem a smyslem pro absurditu vylíčil každodennost vojáků jakési obrněné jednotky wehrmachtu na západní frontě. Karlludwig zřejmě znal bavorské městečko Vilseck, nacházející se něco přes čtyřicet kilometrů od české hranice, neboť se narodil u Řezna, což od Vilsecku není daleko. I když Opitz ve svých knihách pranýřoval militarismus německý, mohl by si už v padesátých letech právě ve Vilsecku obstarávat látku pro pojednání o militarismu zámořského ražení. Vilseck je totiž místem stálého plechového cirkusu jménem 2nd Cavalry Regiment, jenž bývá označován též jako 2. lehký obrněný pluk armády USA.
Plechový cirkus z Vilsecku bývá často na zahraničním turné, kdy jeho účinkující vystupují pod širým nebem za výrazných zvukových efektů. V letech nedávných tak tento cirkus potěšil obyvatelstvo v Kuvajtu, Iráku, na Haiti, v Bosně a Afghánistánu. Leč s děkovačkami po vystoupení to prý bývalo všelijaké, publikum začasto projevovalo nejen nepochopení pro cirkusovou produkci, ale dokonce prý i drzý nevděk. Inu, není jen Irák a Afghánistán, jsou i jiné štace.
Plechový cirkus 2nd Cavalry Regiment měl teď ukázkové představení v Pobaltí, po kterém ještě předvede něco málo v Polsku a pak v té zemičce… No, jak jen se jmenuje… Prostě do Vilsecku už jen kousek.
Cirkus už vyjel. Jeho protagonisté prý mají pozoruhodné hobby, jež lze nazvat válečnou turistikou. Je to vlastně tuze pěkné: práce je baví, slušně je živí a ještě si najdou čas na své zájmy. Jen aby šapitó vydrželo.