Kdysi to začalo podobně: pár lidí s extrémně nacionalistickými a antisemitskými názory založilo politickou stranu. Zprvu marginální, skoro bez povšimnutí, zato však radikální slovy i skutky. A za pár let Nacionálně socialistická německá dělnická strana (NSDAP) ovládla Německo a rozpoutala nejstrašnější válku v dějinách.
Ve Spolkové republice Německo je už několik měsíců na silném vzestupu nová neonacistická strana nazvaná III. cesta (Der III. Weg), a to hlavně v Braniborsku, Duryňsku, Sasku a samotném Berlíně, tedy především ve východních spolkových zemích. Její začátky byly stejně skromné, jako její historické předchůdkyně NSDAP: Zakládací shromáždění III. cesty, konané v září 2013 v Heidelbergu, mělo v médiích mizivý ohlas a zdálo se, že tato strana, podobně jako jiná neonacistická seskupení, se brzy rozplyne a zmizí kvůli nedostatku přívrženců. Opak se stal pravdou.
Předáci III. cesty v čele s předsedou Klausem Armstroffem promyšleně a umně využili situace v Bavorsku, kde byla v červenci loňského roku zakázána neonacistická militantní Svobodná síť Jih, a III. cesta se stala vlastně její nástupnickou organizací. Převzala členy »sítě« a její struktury a na tomto základě potom rychle expandovala do jiných spolkových zemí, hlavně na východ Německa. Nejen však tam, III. cesta cílevědomě vytváří v celém Německu své takzvané opěrné body, pracuje cílevědomě a důsledně, její aktivity jsou velmi četné. Předáci III. nezastírají, že jim jde o to, aby zbavili dominantního postavení na západoněmecké krajně pravicové scéně Nacionálnědemokratickou stranu Německa (NPD). Snaží se verbovat její členy a funkcionáře, ale aktivně v tomto smyslu zasahuje i do jiných, třeba i neoficiálních struktur (včetně třeba tzv. rockerů). Přitom, jak upozorňují někteří němečtí novináři a politici, program III. cesty je částečně převzatý přímo od NSDAP.
Radikalizace společnosti, způsobovaná aktuálně především přílivem uprchlíků z Afriky a Asie do Evropy, je pro III. cestu živnou půdou. Sílící krajně pravicové hnutí je ostatně příznačné nejen pro Německo, ale jak se zdá, pro »kormidelníky« Evropské unie to není věc, která by zasluhovala větší pozornost. Jak daleko však je od různých ukrajinských paramilitárních formací, honosících se prapory s hákovým křížem a runami SS, k »opěrným bodům« III. cesty u našich sousedů?