Na stránkách Haló novin (23. října) jsem informoval čtenáře o pozadí pokusů sudetských Němců a maďarských nacionalistů o novou kampaň proti takzvaným Benešovým dekretům. Uvedl jsem mimo jiné, že její součástí je „otázka k písemnému zodpovězení“, kterou položil komisi mluvčí Sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt. Tato otázka byla nazvána „Benešovy dekrety a Listina základních práv EU“ a Posselt chtěl vědět, zda podle Komise dekrety „vyhasly“ vstupem ČR a Slovenska do EU, či zda Komise sdílí stanovisko českého prezidenta Klause, že tyto dekrety jsou i nadále nutné pro to, aby byly bráněny „české národní zájmy“, pročež prezident Klaus požaduje přijetí klauzule o vynětí České republiky z účinnosti Listiny základních práv EU. Dále pak, zda podle Komise existuje právní souvislost mezi „Klausovou klauzulí“ a Benešovými dekrety, či zda by taková klauzule nebyla jen omezením žalovatelnosti pro české občany ve věci sociálních a jiných základních práv.Odpověď Komise už byla publikována a podle sudetských Němců je zejména v první části „mimořádně neutěšená“. Komisařka Viviane Redingová totiž jménem Komise panu Posseltovi sdělila následující: „Co se týče takzvaných Benešových dekretů, Komise už ve svých písemných odpovědích na otázky k písemnému zodpovězení (následují podací čísla šesti otázek) poukázala na to, že právní konání, která bývalé Československo uskutečnilo před vstupem (České a Slovenské republiky) do EU, která však dnes už nemají žádné právní účinky, jež by byly v rozporu s unijním právem, nemohou být přezkoumána se zpětnou platností. Co se týče užití Listiny základních práv, tato platí podle čl. 51 odst. 1 pro členské státy výlučně při provádění práva EU. Z otázky nevyplývá, zda její věcný obsah má spojitost s prosazováním právních předpisů EU. Proto je na členských státech zjišťovat, zda jsou dodržovány jejich závazky plynoucí z mezinárodních dohod a vnitrostátního práva. Komise se proto necítí být povolána k tomu, aby zaujala stanovisko k vysloveným otázkám týkajícím se základních práv. Ani budoucí Protokol o užití Listiny základních práv EU na Českou republiku na tom nic nezmění.“
De facto oficiální reakce sudetských Němců, neboť publikována na titulní straně jejich listu „Sudetendeutsche Zeitung“ je možno říci – po zkušenostech z let minulých – typická: Protože před vstupem (České republiky) do EU prý nebyly „řádně zpracovány a odstraněny Benešovy dekrety“, budou „tyto dekrety bezpráví týkající se sudetských Němců a Maďarů stále znovu faktorem neklidu a zátěží jak v mezistátních vztazích, tak v Evropské unii“! Jinými slovy, budeme to zkoušet znovu a znovu. Jenže ti sudetští Němci, jejichž politickou vlastí je Sudetoněmecký landsmanšaft, se dopouštějí zásadního omylu. „Faktorem neklidu“ a „zátěží v mezistátních vztazích“ nejsou to totiž československé prezidentské dekrety, nýbrž právě jejich obskurní organizace, jež nehodlá respektovat ani poválečné uspořádání, ani byť kontroverzní Česko-německou deklaraci z devadesátých let. Studená sprcha od Komise je tak na místě.