Publikace ke stažení ve formátu PDF
V dubnu roku 2005 vydal poslanec Evropského parlamentu Jiří Maštálka studii “Práce šlechtí aneb směrnice 2003/88/ES o některých aspektech úpravy pracovní doby.” Tato studie vyšla jako reakce na nový legislativní návrh Evropské komise upravující zejména otázku pracovní doby. Návrh vyvolal rozsáhlé diskuze zejména v tzv. starých členských státech a vyvolal velký odpor hlavně ze strany odborů a levicových politických stran pro svoji tendenci výrazně omezit práva pracujících.Studie “Práce šlechtí aneb směrnice 2003/88/ES o některých aspektech úpravy pracovní doby” podrobně rozebírá ty body směrnice, ve kterých jsou spatřována největší rizika pro pracující. Je to např. umožnění faktického prodloužení týdenní pracovní doby, nová definice “pracovní pohotovosti”, podle které by se do pracovní doby nezapočítávala celková doba strávená na pracovišti při pracovní pohotovosti, ale pouze doby, kdy pracovník provádí určitý výkon, dále pak připuštění výjimky individuálně sjednávat úpravu pracovní doby každého jednoho pracovníka, a to i mimo kolektivní smlouvu (tzv. opt-out) a v neposlední řadě prodloužení referenčního období (doba, za kterou se sčítají odpracované hodiny, které jsou v součtu podkladem pro výpočet maximální pracovní doby a nároku na odpočinek) z půl roku na jeden rok.Čtenář ve výše uvedené studii nalezne stanoviska sociálních partnerů (odborových svazů a svazů zaměstnavatelů) k tomuto legislativnímu návrhu i zajímavé příspěvky dalších poslanců z politické skupiny GUE/NGL k problematice nové úpravy pracovní doby. Se svým názorem přispěla např. irská poslankyně Mary Lou McDonald, německá poslankyně Gabriela Zimmer i italští kolegové Roberto Musacchio a Marco Rizzo.Ve své druhé části publikace obsahuje pojednání o právní úpravě pracovní doby ve Francii, která je v mnoha směrech velmi specifická, rozhodnutí Evropského soudního dvora “Simap” a “Norbert Jaeger”, která řeší otázku co je a co není možné započítávat do pracovní doby a na základě kterých vypukla diskuze o nutnosti novelizace posavadní právní úpravy. Dalším bodem je analýza situace v České republice a úvahy nad možnými dopady přijetí tohoto legislativního návrhu do českého prostředí a právního řádu. Závěrečnou kapitolou je stručné pojednání o tom, jak funguje legislativní proces v Evropské unii.