V Bruselu se uskutečnilo první setkání poslanců Evropského parlamentu – členů nově vzniklé pracovní skupiny na podporu mírového procesu v Sýrii (do této skupiny patřím za politickou skupinu GUE/NGL) – s náměstkem syrského ministra zahraničních věcí Aymanem Soussanem.
Jednání mělo původně probíhat v prostorách EP, ale jeho předseda Tajani to na poslední chvíli zakázal! Takže pracovní skupina a její syrští partneři se sešli v budově syrského vyslanectví. Nečekaný zásah předsedy EP vyvolal mírně řečeno nevoli u všech zúčastněných, takže v průběhu diskuse padala (napříč politickým spektrem) dosti ostrá slova o porušování demokratických zásad v jediném demokraticky voleném orgánu Evropské unie.
Soussan poukázal mj. na absurditu obviňování syrské vlády z použití chemických zbraní, přičemž připomněl, že pod nátlakem Ruska zahájil prezident Bašár Asad v roce 2013 likvidaci všech relevantních chemických zbraní včetně sarinu, který měla nyní syrská armáda použít. Tato likvidace probíhala pod dohledem Organizace OSN pro zákaz chemických zbraní (OPCW) a Sýrie se stala 190. smluvním státem konvence o chemických zbraních. V roce 2015 prohlásila OPCW, že všechny relevantní chemické zbraně Sýrie buď zlikvidovala, nebo z ní byly odvezeny…
Pan náměstek připomněl společný zájem Sýrie a EU (na jejímž teritoriu došlo už k řadě teroristických útoků) na boji proti terorismu a kritizoval neokoloniální logiku některých velkých členských států EU, zejména Francie. Tlumočil rovněž obavy Sýrie z dalších útoků proti jejím vládním silám ze strany USA. »Deklarovali jsme zájem Sýrie o jednání jak s USA, tak se zástupci EU, ale byli jsme odmítnuti,« uvedl Soussan.
Závěr rokování byl věnován EU a její zahraniční a bezpečnostní politice. Zásadním problémem této politiky je totiž její nesamostatnost, závislost na zájmech USA, a nelze ani hovořit o SPOLEČNÉ zahraniční a bezpečnostní politice, neboť zájmy členských států byly a jsou často značně odlišné, až protichůdné.