Předseda EP přešlapuje. Nikoli na místě – přes čáru…

Určitě není lehké stát v čele kolosu tak různorodého, jako je Evropský parlament. Rozmanitého co do priorit politických frakcí, národních zájmů 28 členských zemí i jednotlivych 751 europoslanců. I proto má ale předseda EP k ruce i místopředsedy, kvestora, konferenci předsedů – týmy nejen pro pomoc, ale zárověn jako ” korekční” nástroje.Jistě to v současné neklidné době – problémy eurozóny, krize kolem Řecka, napjaté vztahy EU s Ruskem i stresově – výbušná situace s přílivem migrantům do unie – nemá předseda EP jednoduché. Nicméně stále častěji registrujeme, že Martin Schulz přešlapuje. Nikoli na místě. Naopak, někdy to vypadá, jako kdyby se pouštěl do některých kroků bez rozvahy či naopak až moc ve vleku jakýchsi zájmů a dostává se tak “přes čáru”.Nejnověji si vysloužil kritiku za to, že podlehl nutkání dát šanci své mateřské frakci socialistů S&D, aby si ujasnila postoj ke kontroverzní, velice důležité obchodní dohodě mezi EU a USA (známé pod zkratkou TTIP). Využil totiž “zástěrky” velkého množství pozměňovacích návrhů k TTIP, aby jím zdůvodnil odklad hlasování pléna EP o zprávě k dohodě. A to bez konzultace s některými politickými parlamentními frakcemi. Byly jsme tak svědky rozhodnutí s pachutí autoritářských praktik. Podobně Martin Schulz “přešlápl” i při odkladu směrnice o právech akcionářů. V obou případech tak byla torpédována dlouhodobá, náročná práce poslanců ve výborech i politických skupinách.Další přeslapem – a pro nejvyššího představitele Evropského parlamentu pak naprosto nedemokratickým počínáním – bylo rozhodování Martina Schulze ohledně vztahů a kontaktů EP s diplomaty a poslanci Ruské federace. Předseda EP se populisticky “svezl” na rusofobní vlně vedoucích činitelů EU a zárověn podlehl tlaku německé kancléřky a Spojených států. A bez konzultace s dalšími vrcholným orgány EP, politickými frakcem, natož pak s poslanci, rozhodl o zamezení vstupu drtivé většiny ruských diplomatů do parlamentu a také o paralizaci kontaktů parlamentních skupin EP a Ruské federace. Nedemokratičnost takového postupu vyvolala kritiku napříč politickými frakcemi a pro mnohé europoslance byla doslova šokující. Je naprosto v rozporu s principy parlamentní práce, když právně tato instituce, zastupující zájmy 500 milionů obyvatel unie, je přímo předurčena být platformou pro dialog. A když předseda EP přitom dialog omezuje.Jsem přesvědčen, že pro kredit EP jsou podobné přešlápy jeho předsedy na škodu a že navíc znevažují práci většiny europoslanců. Nezbývá než věřit, že kritika Martina Schulze, která se množí, nakonec povede k pozitivním změnám stylu jeho vedení Evropského parlamentu…