Zúčastnil jste se nedávno oslav 70. výročí Stalingradské bitvy. Jel jste do Volgogradu jako oficiální zástupce Evropského parlamentu?
I když jsem byl primátorem Volgogradu pozván jako poslanec a kvestor Evropského parlamentu, jeho oficiálním zástupcem jsem nebyl. S určitým zadostiučiněním musím říct, že pořadatelé oslav pozvali z orgánů Evropské unie pouze mne. Do Volgogradu sice ještě přijel nově nastoupivší poslanec Vojtěch Minář, ale ten byl členem delegace Ostravy jako partnerského města.
Byly oslavy hodně pompézní? Vzhledem k významu připomínané historické události by se to dalo očekávat…Jakkoli nesly oficiální název „70. výročí porážky německo-fašistických vojsk sovětskými vojsky ve Stalingradské bitvě“, nebyly vůbec pompézní. Byly důstojné, střídmé a hlavně obsažné. V rámci oslav probíhala ve Volgogradu řada akcí, a to jak vzpomínkových, tak dalo by se říci odborného rázu.
Ve Volgogradu se setkali lidé z mnoha evropských měst, připomenu například primátora anglického města Coventry, zástupce francouzského Dijonu, byli tam Italové, Němci, Poláci, mezi veterány Stalingradské bity byli Bělorusové, Arméni či Ukrajinci. A co hlavně, všichni ti lidé byli jednotného názoru: Že Stalingradské bitva znamenala zásadní zlom ve druhé světové válce, že od této bitvy se začala odvíjet porážka nacistického Německa.
Kdo z vedoucích činitelů Ruské federace se oslav zúčastnil?
Sám prezident Putin. Měl projev na slavnostním shromáždění, kde vystoupili i přední ruští umělci. Prezident Putin mluvil asi dvacet minut. Zdůraznil význam Stalingradské bitvy a ceny, kterou stálo vítězství nad fašismem. A mimo jiné také řekl, že doufá, že na to nezapomenou ´ani naši tehdejší spojenci´! V jeho projevu ani jednou nezaznělo jméno Volgograd – Putin mluvil zásadně o Stalingradu a Stalingradské bitvě. Nejen podle mne šlo o jasné sdělení: Mnozí, zejména v posledních letech, zneužívají toho, že město dějinné bitvy bylo přejmenováno a snaží se na tomto základě snižovat její význam.
Jak se do oslav zapojila Volgogradská lékařská univerzita, se kterou už léta velmi úzce spolupracujete?
Výrazně. Tato univerzita má od války značný kredit už jen proto, že byla hlavním zdrojem lékařů a zdravotníků, kteří také bojovali se Stalingradské bitvě a mnoho jich zde padlo. Výuka na univerzitě byla obnovena v nouzových podmínkách hned v roce 1943 a v roce 1944 na ní promovalo symbolicky 44 nových lékařů, kteří pak šli rovnou na frontu. O Stalingradské bitvě a lékařích v ní teď vydala lékařská univerzita knihu.
Když však mluvíme o volgogradském vysokém školství, chtěl bych také uvést, že kromě lékařské univerzity jsem vystoupil také na Volgogradské státní univerzitě, kde probíhal kulatý stůl na téma „Lidová diplomacie v 21. století“. Mluvil jsem o tom, jak se přepisují dějiny druhé světové války a komu to má sloužit – těm milionům padlých rudoarmějců určitě ne. Ostatně prezident Putin sám upozornil na nebezpečí spojené se ztrátou historické paměti národů. V Evropě v této souvislosti existuje také nepřehlédnutelný fenomén relativizace a jiného výkladu činů těch, kteří za války stále na straně Hitlera – ať už jde o nacisty v Pobaltí či banderovce na Ukrajině.
A ona lidová diplomacie?
Tady se jedná hlavně o to, aby si lidé bez závislosti na „nezávislých novinářích“ sami opatřovali informace o svých sousedech za hranicemi, aby se cestou hnutí partnerských měst a obcí vzájemně učili z řešení problémů, které jsou stejné nebo podobné. Já přikládám tomuto partnerství velký význam. A v České republice bychom se měli vážně zamyslet nad tím, zda naše jednostranná orientace na Západ, která nastoupila od počátku devadesátých let, je správná.
Měl jste možnost setkat se s primátorem Volgogradu?
Ano, byla to součást mého programu. Setkal jsem se s ním v krátké době už podruhé. Má to konkrétní důvod: Chci v prostorách Evropského parlamentu udělat výstavu jak k 70. výročí Stalingradské bitvy, tak na téma „moderní město Volgograd“. Práce na tomto projektu už začaly. Chci, aby to byl můj osobní příspěvek k 70. výročí Stalingradské bitvy.
Za rozhovor poděkoval Emil Hruška