Problém sídla Evropského parlamentu

29.3.2011 v 18:05

Karavany putující každý měsíc mezi Štrasburkem a Bruselem patří k absurditám Evropské unie

Copak s tím nemůžete nic udělat?, ptají se mne občané poukazujíce zcela pochopitelně a správně na každoměsíční »pendlování« Evropského parlamentu (EP) mezi Bruselem a Štrasburkem. Ale není to jen veřejnost, kdo toto zbytečné mrhání penězi kritizuje. Jsou to sami poslanci EP: podle posledních průzkumů jich 88 procent požaduje mít právo rozhodnout o sídle EP obecně, přičemž 91 procent (!) poslanců preferuje jako jediné sídlo Brusel.

V čem je tedy problém? Proč se musí každý měsíc stěhovat na čtyři dny z Bruselu do Štrasburku obrovská karavana beden se spisy, asistentů, tlumočníků, technického personálu a samotných poslanců? A potom zase zpět, protože po zbytek měsíce pracují poslanci v Bruselu, kde se konají tzv. doplňující plenární zasedání, kde pracují výbory EP a zasedají jeho politické frakce? Proč tedy takto vznikají roční výdaje ve výši kolem 180 milionů eur?

Dvě sídla EP jsou reliktem poválečného období, kdy evropské mocnosti soupeřily o sídla evropských institucí a Štrasburk prosadila Francie, údajně jako »symbol francouzsko-německého smíření«. Ovšem už řadu let se vedou půtky o to, aby EP sídlil a pracoval jen v jednom městě, v Bruselu. Sami poslanci přicházejí v tomto směru s různými iniciativami, ovšem marně, celá záležitost totiž není věcí parlamentu.

Kde je vůbec psáno, že sídlem Evropského parlamentu je Štrasburk, ve smlouvách nic takového není?, ptají se také lidé. Ano, to, že EP sídlí ve Štrasburku, opravdu nenajdete ani ve Smlouvě o EU ani ve Smlouvě o fungování EU. Ale pokud se v objemném svazku nazvaném Lisabonská smlouva prolistujete až k Protokolu č. 6 (o umístění sídel orgánů a některých institucí, subjektů a útvarů Evropské unie), budete si moci přečíst, že »Evropský parlament má sídlo ve Štrasburku, kde se konají plenární zasedání… Doplňující plenární zasedání se konají v Bruselu. Výbory Evropského parlamentu zasedají v Bruselu. Generální sekretariát Evropského parlamentu a jeho útvary sídlí v Lucemburku«. A protože podle článku 51 Smlouvy u EU »Protokoly ke Smlouvám a jejich přílohy tvoří jejich nedílnou součást«, jsou součástí tzv. primárního práva EU, takže o jejich změně lze rozhodnout pouze předepsaným postupem na nejvyšší úrovni. A Francie dala ústy svého prezidenta Sarkozyho jasně najevo, že se Štrasburku jako sídla EP nehodlá vzdát.

Takže výše popsaná absurdní situace týkající se sídla EP může trvat ještě hodně dlouho, přičemž vůbec nejde o problém samotného EP a jeho poslanců.