Problém zvaný »landgrabbing« a Evropská unie

24.6.2016 v 23:56

Čemu se říká landgrabbing? Masivnímu přisvojování si půdy, hlavně zemědělských ploch nebo ploch takto využitelných, a to ekonomicky a politicky silnými subjekty, ať už státními nebo soukromými.

Získávání půdy se částečně odehrává nelegitimně a ilegálně, což bývá nazýváno »krádeží půdy«. Landgrabbing je velmi vážným globálním problémem: půda bývá ve velkém rozsahu skupována či jinak nabývána zejména v chudých a rozvojových zemích, přičemž růst zájmu přináší růst cen. Pokud noví majitelé do takto získané půdy v cizině investují, je tomu buď z důvodu produkce výnosných (a pro danou zemi třeba nepotřebných) zemědělských komodit, nebo pro čistou spekulaci. Landgrabbing se stal pro lidstvo obecně závažným problémem.

Masivní ničení přírody

Souvisí s ním totiž přímo jak masivní ničení životního prostředí (zejména likvidací lesů a pralesů), tak chudoba tlačící na nízké ceny půdy pro zahraniční kupce. Podle odhadů prodaly rozvojové státy cizím subjektům jen od roku 2001 přes 220 milionů hektarů své půdy.

Pár příkladů: v roce 2008 nakoupila tehdy ještě jednotná a fungující Libye na Ukrajině půdu o celkové rozloze 250 000 hektarů. Čína získala v Demokratické republice Kongo údajně pozemky o rozloze 2,8 milionu hektarů. Katar si koupil v Keni 40 000 hektarů půdy. Uganda se stále soudí s německým výrobcem kávy, společností Neumann Kaffe Gruppe, o 2500 hektarů kávových plantáží, odkud byli malí zemědělci částečně doslova vyhnáni bez náležitého vyrovnání… Obecně se však má za to, že evropští aktéři jsou v tomto problému spíše mimo hru.

K dispozici je studie

Evropský parlament má nyní k dispozici studii o landgrabbingu, jejíž vypracování před časem zadal nizozemskému Institutu pro sociální studia (ISS). Studie ústí v jasný a překvapivý závěr: role Evropy, resp. Evropské unie, při landgrabbingu a s ním spojeném případném porušování lidských práv je dalekosáhle podceňována.

Od začátku tohoto století do září 2015 po celém světě skoupeno minimálně 56 milionů hektarů půdy. Studie uvádí, že evropští aktéři získali v 323 případech na 5,8 hektarů půdy mimo prostor EU, ale autoři studie se domnívají, že se jedná jen o pověstnou špičku ledovce. Landgrabbing je výnosný globální byznys, při kterém bohatí bohatnou a chudí ztrácejí, kde jsou potírány zájmy drobných zemědělců, stavitelů a dalších uživatelů bez patřičné ekonomické a politické moci.

Byznys je byznys

»Kormidelníci« EU mají, pokud jde o landgrabbing, velký prostor k úvahám i jednání. Vůbec jej však nevyužívají a já velmi vážně pochybuji o tom, zda vůbec někdy budou. Byznys je přece byznys a ten požívá v Unii nejvyšší možné ochrany…