Proč jít k volbám aneb Jakou Evropskou unii chce levice

24.4.2014 000 22:46

Žijeme v Evropě, chceme Evropu společně změnit. Dobré sousedství a jistá budoucnost pro tuto a další generace, život osvobozený od strachu ze sociální nouze; Evropa občanů namísto finančních trhů a bank, unie lidského soužití; Evropa, kde rozhoduje demokratické hlasování a nikoli lobbistické skupiny v zákulisí – to je náš cíl.Neobelháváme sami sebe ani své voliče: Změnit politické poměry sil v Evropské unii a prosazovat politiku, která činí měřítkem společného jednání solidaritu, demokracii a mír, potřebuje dlouhý dech. Ale my nechceme přenechat Evropu těm, kdo dnes nechávají vládnout nacionální egoismus a úsilí o maximální zisky k tíži velké většiny občanů.

Víme o starostech a také obavách, se kterými mnozí lidé v rostoucím počtu nazírají na instituce EU a jejich rozhodování, a bereme je vážně. Ale nenecháme národní vlády, aby se odvolávaly na to, že mohou prosazovat pouze to, co rozhodl »Brusel«.

Poslanci zvolení za KSČM budou bojovat společně v rodině evropských levicových stran za politickou změnu a za silný hlas pro sociální spravedlnost a mír rovněž v příštím Evropském parlamentu. Ve svém volebním programu přinášíme konkrétní návrhy, které mohou zlepšit životní podmínky a možnosti demokratického spolurozhodování. Stoprocentně sociální – to platí pro nás tady i tam.

Moc silnějších dominuje

Evropská finanční a hospodářská krize a pochybná politická reakce na ni vedly nejen k hlubokým sociálním propadům v evropských státech, ale i k dramatickému odbourávání sociálních vymožeností a veřejnému zadlužování v neuvěřitelném rozsahu. Obnažily také velmi závažné konstrukční nedostatky Evropské unie, kdy za »uznávanou« politiku jsou vydávány nedemokratické postupy a renesanci v Unii slaví právo silnějšího.

Krize legitimity Evropské unie

Evropa není nemocná z přílišnosti evropské politiky, právě naopak. Skutečná evropská politika by hledala vyrovnávání společenských a sociálních zájmů v celé EU a rozhodování celoevropského významu by stavěla na široké demokratické legitimitě. Je tomu však právě naopak.

V prvé řadě Spolková republika Německo, už nezakrytě usilující o velmocenské postavení, využila bezohledně rozhodování na evropské úrovni k tomu, aby vůči krizí oslabeným zemím prosadila své zájmy, zejména ekonomické. Málokdy v uplynulých desetiletích bylo tolik zjevné, v jak značné míře jsou rozhodnutí orgánů a institucí EU definována v kancléřském úřadu nebo v německém ministerstvu financí. Snižování mezd, krácení penzí, privatizace, masové propouštění ze zaměstnání ve veřejných službách… To vše prováděno politiky, kteří nemají v postižených zemích žádný politický mandát, nikdo je tam nevolil a nezvolil. Tím je obcházena parlamentní legitimace a oslabována demokracie jako taková. To je nutno zvrátit, jinak se nic nezmění.

Posilování nacionalistických tónů a aktérů v jednotlivých členských státech EU je v neposlední řadě výsledkem reálné bezmocnosti v rozhodování o svém životě a o politice ve vlastní zemi. Tak také sílí politika národních vlád sledující jen národní zájmy a v členských státech je živena půda pro nacionalismus.

Nový start pro EU

Evropská unie tak v řadě členských států upadla do krize legitimity. Zřídkakdy předtím viděli občané tak málo výhod ve společné Evropě a tak hodně nevýhod. Tuto skepsi sdílejí i levicoví voliči. Levice v Evropě proto musí vést boj o Evropskou unii, o její jinou podobu a jiné směřování. EU potřebuje nový start, aby si zasloužila důvěru občanů. Proto budou i nadcházející volby do Evropského parlamentu rozhodováním o dalším směru:

V jaké Evropě chceme žít? Podaří se realizovat citelný odpor proti spojenému úsilí národních pravicových vlád? Budou nadále ti nejslabší v EU hnáni proti sobě a nadále bude dominovat právo silnějších, nebo přijdou ke slovu politická hnutí usilující o evropskou solidaritu a rovnoprávnost?

Hlavní témata levice na evropské úrovni jsou jasná:

– sociální jistoty,- evropské programy a investice pro budoucnost,- regulace finančních trhů a bank a jejich kontrola,- mírová politika,- posílení demokracie.

Levice je alternativa. Sjednocená Evropa zůstává dobrým projektem: pokud bude zaměřena na mírové soužití, lepší porozumění mezi národy a sociální standardy. Pokud bude účinně bojovat proti všem formám fašismu a nacionalismu!

Ovšem tak, jak EU nyní funguje, toto nebude možné. Proto by se nastávající volby do Evropského parlamentu měly stát hlasováním občanů nikoli proti Evropě, ale pro Evropu, ale pro jinou Evropu. Pro Evropu solidarity, spravedlnosti a demokracie!

Cíle levice v Evropě

Autentická levice v celé Evropě, resp. v Evropské unii, má shodné cíle a shodné priority. Patří k nim:

Posílení demokracie. Chceme demokratizovat orgány a instituce EU, a tím Unii jako takovou – aby získala novou legitimitu.

Posílení sociálních práv. Požadujeme, aby ochrana sociálních práv byla v EU postavena nad zájmy koncernů a finančních trhů. V tom, že Evropská unie bude utvářena jako unie sociální, jako unie především pro občany, s tím, že do zakládacích smluv bude zařazena klauzule o sociálním pokroku. Především ze sociálního hlediska není stávající Evropská unie projektem, o jaký usiluje levice. Této reálně existující unii, neoliberálně založené, kde je »svatým« trh a volný pohyb kapitálu, zcela chybí sociální dimenze.

Levice chce Evropu lidí, nikoli koncernů. Chce nahradit diktaturu finančních trhů demokratickým utvářením společenských poměrů. Usiluje o Evropskou unii, která se bude zasazovat o to, aby finanční trhy byly podrobeny přísné kontrole a aby tak sloužily obecným zájmům a nikoli spekulacím. Na evropské úrovni musí být umožněny kontroly pohybu kapitálu. EU potřebuje veřejnou instituci, která zajistí státům kredity bez okliky přes soukromé banky.

Levice v Evropě se jednoznačně vyslovuje pro účinné potlačování všech projevů neofašismu a militantního nacionalismu v Evropě. Hospodářská krize, nacionalistické tendence a války jsou spojené nádoby.

Levice chce mírovou EU, která bude ve smyslu Charty Spojených národů zásadně odmítat válku jako nástroj politiky, strukturálně nebude schopná vojenské agrese a bude bez zbraní hromadného ničení. Chce takovou EU, která upustí od budování vojenské síly a nebude usilovat o schopnost svých vojenských zásahů po celém světě. Je zapotřebí, aby smlouvy, zakládající EU, obsahovaly jednoznačné závazky týkající se zajištění míru, civilního řešení konfliktů a odzbrojení. Je naléhavě nutné hájit mezinárodní právo a válku jako nástroj politiky navždy odstranit z evropského kontinentu a evropské politiky.

Abychom mohli účinně bojovat za své cíle, potřebujeme silné zastoupení v Evropském parlamentu. Hlas, daný kandidátům navrhovaným KSČM, nebude rozhodně hlasem ztraceným!

Jiří MAŠTÁLKA, posl