Kuba usiluje o to, aby co nejvíce věcí, dohodnutých s dosluhující americkou administrativou, bylo pevně ukotveno a co nejdříve realizováno. Nelze totiž odhadnout, jaký kurz vůči Kubě bude razit nový americký prezident. Dne 12. ledna byla právě proto v Havaně podepsána dohoda mezi Kubou a USA, týkající se zajištění »regulované a bezpečné migrace«, jež by měla odstranit alespoň část toho, čím USA po desetiletí podněcovaly Kubánce k útěku ze své země. Zdánlivě méně pozoruhodná, ale rovněž velmi důležitá je také dohoda týkající se opatření proti znečišťování mořských vod: pro Kubu má tato dohoda totiž strategický význam vzhledem k jejím plánům týkajícím se podmořské těžby ropy a plynu.
Domnívám se však, že největší pozornost zasluhuje jednání prezidenta Raúla Castra s předsedou americké obchodní komory Thomasem Donohuem, které proběhlo v Havaně 13. ledna tohoto roku; to je totiž jasným signálem hospodářských kruhů Donaldu Trumpovi, aby pokračoval v současné politice uvolňování ve vzájemných vztazích. Obchodní komora USA je totiž jak nejvlivnějším americkým hospodářským svazem, tak nejvlivnější lobbistickou organizací. Organizací, které se podařilo udělat první »díry« do hospodářské blokády Kuby, trvající už dlouhá desetiletí. Do USA totiž směřuje první zásilka kubánského dřevěného uhlí, Američané mají dále zájem také o další zboží, jako je třeba káva a med.
Lze si jen přát, aby »děrování« hospodářské blokády pokračovalo. Mělo by to být ostatně i v zájmu USA.