Kypr patří k těm územím v Evropě, která se vyznačují státoprávními zvláštnostmi, ne-li přímo anomáliemi, jež zpravidla vznikly v důsledku nějakého národnostního konfliktu. Připomeňme, že 15. července 1974 pronikli na Kypr řečtí vojáci, se skrytou americkou podporou v zádech, aby svrhli prezidenta arcibiskupa Makaria III. Proč? Tehdejší ministr zahraničí USA Henry Kissinger viděl v kyperském prezidentovi, který byl vůdčí osobností hnutí nezúčastněných zemí, nebezpečí pro americké zájmy ve východním Středomoří. Tak tedy prezident byl násilně svržen a pučisté dosadili do čela země svého muže, známého vyhraněně nepřátelským postojem vůči Turecku.
Zní to cynicky a paradoxně, ale nic lepšího si tehdejší turecká vláda nemohla přát: v jejím šuplíku, obrazně řečeno, ležely už dlouho plány invaze na Kypr. Pod záminkou, že je nutno chránit turecké občany Kypru, vnikla několik dní po převratu na ostrov turecká armáda a obsadila jeho severní část, přibližně jednu třetinu celkové rozlohy. Americká administrativa si mohla mnout ruce: hnutí nezúčastněných zemí bylo rozbito, došlo k rozdělení ostrova a v jeho severní části zřídilo Turecko nikým jiným neuznanou tzv. Tureckou republiku severního Kypru, jež se také stala „letištěm NATO“. Kyperská republika na jihu země se stala 1. května 2004 členem Evropské unie.
Mezi oběma částmi násilně rozděleného Kypru trvalo po léta napětí, a to i dosti ostré. V posledních letech však lze zaznamenat postupné opětovné sbližování kyperských Řeků a Turků; mimo jiné přes hraniční přechod v Nikósii lze snadno přecházet a lidé ze severu stále více vyhledávají lépe placenou práci na jihu. Teď však existují reálné obavy, že sbližovací proces by mohl být ohrožen, a to v důsledku pokusu o puč v Turecku.
Na severu Kypru je totiž dislokována jak turecká armáda, tak místní armáda turecko-kyperská, a pod kontrolou armády se nachází policie. Všechny tyto ozbrojené složky se striktně drží pokynů z Ankary, a tudíž začaly s vyhledáváním protierdoganských pučistů i na Kypru. Místní tisk vyzývá k jejich nemilosrdnému zničení a jeho vliv na obyvatelstvo je údajně takový, že hrozí nebezpeční nepokojů. Sjednocovací proces na Kypru tak může být zásadně narušen, dokonce se hovoří o možnosti úplného zastavení jednání mezi tureckou a řeckou stranou. Žádná dobrá zpráva pro ostrov po léta těžce zkoušený…