Rada Evropy, existující od roku 1949, je mezinárodní organizace, která funguje na principu diskuse a hledání společných řešení v otázkách ekonomických, sociálních, kulturních, vědeckých, právních a administrativních, a v udržování a rozvoji základních lidských práv a svobod.
Původním záměrem Rady Evropy byla evropská integrace, ale tento projekt časem převzala Evropská společenství – dnes se Evropská unie a Rada Evropy zaměřily především na problematiku lidských práv a svobod. Ačkoli mezi členskými státy Rady Evropy, kterých je 47, jsou všechny státy tvořící Evropskou unii, Rada Evropy působí odděleně od EU, jejímiž orgány jsou jiné »rady«: Evropská rada a Rada Evropské unie. Všechny členské státy Rady Evropy se přihlásily k Evropské úmluvě pro lidská práva, na jejíž dodržování dohlíží Evropský soud pro lidská práva, spadající pod Radu Evropy.
Každý rok vydává Rada Evropy zprávu o situaci v oblasti demokracie, lidských práv a právní státnosti. Rok od roku je tato zpráva tristnější, znepokojivější. Zpráva z loňského roku explicitně uváděla, že (mj.) demokracie v evropských státech je ohrožena, že nedostatečná koordinace uprchlické politiky vede k chaosu na hranicích a posiluje nacionalismus a populismus, vytrácí se důvěra občanů v evropské instituce, ale i vůči národním politickým systémům a tradičním politickým stranám.
Generální tajemník Rady Evropy Thorbjörn Jagland nyní prezentoval zprávu s letopočtem 2017; zprávu, která je ještě znepokojivější než ta předchozí. Rada Evropy dokonce konstatovala, že v evropských státech se projevuje výrazně tendence revidovat stávající demokracii, lidská práva a právní státnost v autoritářském a asociálním duchu. Rada Evropy v této souvislosti upozorňuje na to, že rozsudky Evropského soudu pro lidská práva už nejsou v některých členských státech převáděny do národního právního systému a že nezávislost justice, ač uzákoněna, bývá stále více porušována politickým nátlakem. V širokém rozsahu je podle Rady Evropy porušována Evropská sociální charta a dochází k dosud nebývalé sociální polarizaci obyvatelstva.
Jakkoli znepokojivá jsou fakta a závěry, které zprávy Rady Evropy přinášejí, mají tyto její dokumenty jeden základní nedostatek: neobsahují totiž příčiny kritizovaných jevů a tendencí. Neupozorňují na to, že ekonomický neoliberalismus, tedy kapitalismus 21. století, a nadnárodní korporace a jejich zájmy jsou v zásadním rozporu jak s demokracií, tak s lidskými právy a právním státem. A je otázkou, zda by si Rada Evropy vůbec mohla dovolit s něčím takovým přijít…?