Roboti v Evropském parlamentu

29.8.2016 v 14:52

Nehledě na tzv. velká témata a zásadní problémy, kterými v současnosti žije Evropská unie, se její orgány a instituce musí nadále zabývat svou běžnou agendou. To se samozřejmě týká i Evropského parlamentu (EP) a jeho výborů. Pokud jde o Výbor pro právní záležitosti (JURI), v jím aktuálně projednávaných (a zároveň iniciovaných) věcech je „Návrh zprávy EP, obsahující doporučení komisi o občanskoprávních pravidlech pro robotiku“. Ten, kdo si návrh zprávy přečte (je dostupná na internetových stránkách EP), může si pomyslet, že autoři (v čele s lucemburčankou Mady Delvaux) byli inspirováni vědecko-fantastickými romány a povídkami. Však také v prvním bodu úvodu zprávy je mimo jiné odkaz na Karla Čapka, který vymyslel samotné slovo „robot“.

Tato zpráva EP, kterou má být vyzvána Evropská komise (jako jediný orgán EU s legislativní iniciativou) k navržení právní úpravy v oblasti umělé inteligence, může být skutečně označena za futurologickou – však se také odvolává na tzv. Asimovovy zákony, formulované Issacem Asimovem v roce 1942 v jeho proslulé povídce Hra na honěnou: 1. Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností, aby bylo člověku ublíženo; 2. robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy jsou tyto příkazy v rozporu s prvním zákonem; 3. Robot musí chránit sám sebe před poškozením, kromě případů, kdy je tato ochrana v rozporu s prvním nebo druhým zákonem. Připomínám tyto zákony proto, že v návrhu zprávy stojí: „Dokud si roboti nezačnou uvědomovat sami sebe, pokud by k tomu mělo vůbec kdy dojít, je třeba chápat Asimovovy zákony tak, že jsou určeny konstruktérům, výrobcům a provozovatelům robotů, neboť tyto zákony nelze převést do strojového kódu.“

Odborníci napříč politickým spektrem se domnívají, že návrh zprávy je potřebný, byť obsahuje některé předčasné nebo diskutabilní názory a představy. Razantní technologický pokrok v oblasti umělé inteligence je totiž zároveň obrovským potenciálním problémem, spojovaným hlavně se ztrátou pracovních míst na základě automatizace (a to i duševní práce), s technickým dohledem nad lidmi (obchodním nebo státním), s nasazením robotů v pečovatelské péči, se zárukami pro autonomní transportní systémy atd. S ohledem na to vyzývají autoři návrhu zprávy k vyjasnění otázek odpovědnosti spojené s činností robotů a s jejich klasifikací a oprávním postavením, kdy je dokonce zvažováno zavedení kategorie „elektronické osoby“ – vedle klasických osob fyzických a právnických.

Význam moderní právní úpravy oblasti umělé inteligence resp. robotů je v návrhu zprávy zdůrazněn tím, že „existuje možnost, že za několik desetiletí umělá inteligence překoná lidské duševní schopnosti, takže bude hrozit, že lidé, pokud na to nebudou připraveni, ztratí kontrolu nad tím, co sami vytvořili, a tedy možná i schopnost rozhodovat o vlastním osudu a přežít jako biologický druh“.

Futurologické představy a domněnky mají reálný technický a ekonomický základ. Evropa v oblasti rozvoje umělé inteligence a robotických systémů dosti zaostává za Jižní Koreou, Japonskem a USA, což je v zájmu její konkurenceschopnosti pokud možno eliminovat. EP tak má být prvním parlamentem na světě, který diskutuje o právním rámci umělé inteligence a tvoří jej, zejména pak s důrazem na nové evropské standardy v dané oblasti, ochranu dat, bezpečnost a odpovědnost v případech nehod a škod, ale i obecné etické zásady či práva duševního vlastnictví.

Návrh citované zprávy ještě nemá definitivní podobu, ta vznikne až po posouzení pozměňovacích návrhů, jež mají být právnímu výboru předloženy do 25. října tohoto roku.