Rozhovor s poslancem Evropského parlamentu Jiřím Maštálkou

12.1.2005 v 11:44

Dostalo se na vás nějaké konkrétní zařazení?

Díky pozici, kterou má frakce GUE/NGL v EP, ale i díky výraznému úspěchu KSČM, se podařilo zařazení takřka všech našich poslanců do klíčových výborů odpovídajících jejich profesní orientaci. Osobně jsem si přál, abych mohl pracovat ve Výboru pro zaměstnanost a ve Výboru pro ochranu životního prostředí a ochranu veřejného zdraví a toto přání se mi vyplnilo.A v kterých místech vás nové poslance vůbec usadili?

Stejně jako u národního parlamentu je místo poslance dáno tím, které politické skupiny je členem, takže nejen na plenární zasedání, ale i na jednáních jednotlivých výborů sedíme společně se zástupci našeho politického klubu.Být europoslancem předpokládá pohybovat se mezi Bruselem a domovem. Kolik času vlastně trávíte doma a tam a kolik na cestách?

Souhlasím, že cestování je poměrně mnoho a letadlo se tak stalo mojí »tramvají do práce«, ale zároveň i místem, kde mám možnost číst či studovat. V tomto pololetí byl vyčleněn pouze jeden týden, tzv. žlutý, pro práci europoslanců v národních státech, jinak tři týdny v měsíci většinou od pondělka do čtvrtka trávím v Bruselu a jeden týden na plenárním zasedání ve Štrasburku. Jsem rád, že pro příští rok byla zohledněna připomínka mnoha evropských poslanců a vedení EP zařadilo do programu čtyři poslanecké týdny v národních státech. Ani při současném režimu jsem však neztrácel kontakt s domovem. Měl jsem možnost dvou poslaneckých dnů spojených se setkáním s našimi zastupiteli a voliči v Moravskoslezském kraji, v okrese Nový Jičín (kde mám také zřízené kontaktní místo) a podpořil jsem i naše kandidáty před volbami do krajských zastupitelstev a do Senátu (v Plzeňském kraji, kde bych měl mít v krátké době další kontaktní místo-kancelář). Jsem ovšem i v osobním kontaktu se svými kolegy z Poslanecké sněmovny, kteří se věnují obdobné problematice jako já.Jakým jazykem hovoříte se svými europoslaneckými partnery? Jsou vůbec – vzhledem k množství nových poslanců a ne každý bude znát světové jazyky – všichni, nebo alespoň převážná většina poslanců, schopni se vzájemně domluvit?

Jazyková bariéra není až tak velkým problémem, neboť anglicky je možné se domluvit až na zcela ojedinělé výjimky takřka s každým. Velká část poslanců ze středo- a východoevropských zemí bez problémů (někdy i ráda pro přesnější překlad) použije i ruštinu. Osobně jsem si dal závazek využít nabídky EP a v jazykových kurzech zdokonalit svoji němčinu a alespoň v základech zvládnout francouzštinu.Jak tady vaši kolegové vnímají změnu možnou jen v českém případě, tedy nahrazení jednoho eurokomisaře druhým, který namísto toho, aby se skryl do ztracena, je vykopnut nahoru? Jak Vladimíra Špidlu vůbec berou?

V jednom z komentářů jsem jako aktivní účastník slyšení dvou komisařů V. Špidly a J. Figela popsal z části bezprostřední průběh. Samozřejmě že mnohými v EP je velmi negativně nebo s rozpaky přijímána samotná historie »nominace Vladimíra Špidly« na úřad komisaře. Ještě větší rozpaky a vrásky způsobil svým vystoupením. Mechanismy politických dohod a jednání v EP však umožnily, že byl znovu nominován na komisaře (socialisté evidentně nemohli odříznout všechny své kandidáty a vycházeli i při nominaci V. Špidly zřejmě z přísloví: »Když to není čert, už je to dobré«). Na rozdíl od J. Figela, který byl jako komisař schválen ihned po svém slyšení, musel V. Špidla na základě setkání zástupců politických klubů ve Výboru pro zaměstnanost absolvovat ještě jednu schůzku s předsedou výboru, na které mu byly tlumočeny výhrady a pochybnosti, které vzbudil při svém vystoupení. Teprve pak dostal doporučení předsedy výboru. Pochybnosti však trvají. Po schválení nové komise se otevřela nová etapa a pokud budeme chtít, aby činnost komisaře za ČR měla pozitivní dopad pro EU i ČR, bude nezbytné činnost nejen poslanců za ČR ve výboru a komisaře výrazně koordinovat. To, že se V. Špidla neobejde bez pomoci, je závěr, který vyslovili takřka všichni účastníci koordinační schůzky po jeho slyšení včetně zástupců poslaneckého klubu socialistů.Pamatuji si, že jste mě kdysi informoval, že nechcete ztratit svou lékařskou způsobilost. Jste schopen za nových podmínek vůbec sloužit v nemocnici? A jak vlastně si doplňujete své vzdělání, když medicína dělá skoky geometrické řady?

Samozřejmě, že sloužit v nemocnici mi práce v Evropském parlamentu neumožňuje. Ale jak jsem se zmínil, EP má podstatně pevnější časový řád, a tak paradoxně na rozdíl od doby, kdy jsem byl poslancem v Poslanecké sněmovně, mohu svůj čas včetně práce na klinice lépe plánovat a plánuji. V praxi to znamená, že mám možnost stýkat se se svými kolegy na klinice a nemusel jsem předat ani jednoho pacienta do péče jiného lékaře. Zároveň mě to stimuluje číst základní odbornou literaturu, ale mám i mnoho pozvánek na odborné semináře, které mi umožňují zůstávat v nezbytném kontaktu s medicínou a se zdravotnictvím v širším pojetí. Samozřejmě, že si nemohu dělat ambici mít stejné vědomosti a stejnou zručnost, jako mají lékaři, kteří jsou na klinice na plný úvazek. Kontakt se svým oborem však v žádném případě neztrácím (i když samozřejmě i na úkor svého volného času).Když jste odcházel do Bruselu, měl jste určité plány, nač se tady právě zaměřit. Daří se vám je uskutečňovat?

Myslím, že moje plány se zatím daří realizovat. Přestože proběhlo zatím jen několik plenárních zasedání, dostal jsem možnost (pověření) od politického klubu vystoupit k některým tématům. Opakovaně jsem vystupoval k problematice voleb v Bělorusku. V létě jsem předložil a na říjnové schůzi obhajoval pozměňovací návrhy k rozpočtu EU pro rok 2005 s důrazem na naplňování sociálních práv EU. Využil jsem i institut otázky na komisaře (interpelace) v souvislosti s problematikou režimu na česko-slovenské hranici a společně s poslankyní Kateřinou Konečnou, která se tímto problémem zabývá v české sněmovně, jsme uspořádali tiskovou konferenci ve Štrasburku v budově Evropského parlamentu, kde jsme novináře a své kolegy seznámili podrobněji s touto otázkou. V současné době rozvíjím kontakty s představiteli Čínské lidové republiky, Ruské federace, Moldavské republiky a Běloruska při Evropské unii, neboť jsem členem delegací Evropského parlamentu (nebo iniciativních skupin), které se týkají spolupráce s těmito státy.

V těchto dnech jsem také dokončil svoji zpravodajskou zprávu pro Evropský parlament (na základě pověření garančního výboru) k problematice ochrany zdraví při práci. Jde o důležitý dokument, který hodnotí výsledky naplňování směrnic poprvé v historii Evropské unie: závěrečné projednávání v plénu EP proběhne v lednu příštího roku. Nejen v souvislosti s touto mojí zprávou, ale např. i v oblasti problematiky pracovní doby jsem navázal úzkou spolupráci s představiteli odborů jak v Čechách, tak i centrály v Lucemburku.Vánoce klapou na dveře. Jak se na ně chystáte?

Jako jiný rok. Proč měnit své zvyky? V té souvislosti dovolte, abych popřál všem lidem dobré vůle vše nejlepší, spokojenost, zdraví a splnění svých snů. Vím, jak je to pro mnohé z nich těžké. A pro nás pro všechny – mír a aby už konečně ti, kteří řeší své problémy válkami a terorem, navždy zmizeli v nenávratnu.