V druhém únorovém týdnu jste se jako člen delegace politické skupiny Sjednocená evropská levice-Severská zelená levice (GUE/NGL) zúčastnil jednání s řadou představitelů politického života Ruské federace. Jaké cíle tato delegace sledovala?Jednalo se o iniciativu frakce GUE/NGL v Evropském parlamentu. Je stále více zřejmé, že o postsovětský prostor, a Rusko zejména, je třeba projevovat větší zájem, než jak je tomu dosud, či bylo v Evropském parlamentu. Ukazuje se, že setkání na smíšené delegaci EP-Rusko (dvakrát ročně) je nedostačující. Je třeba mít s Ruskem mnohem intenzivnější kontakty a oboustranně lepší informace. To byly hlavní důvody, proč jsme prosazovali návštěvu delegace GUE/NGL. Delegace byla reprezentativní. Kromě mé osoby byli členy: kolega Vladimír Remek, dále zástupci německé Levice, Řecké komunistické strany a představitel Lotyšské socialistické strany Alfred Rubiks. Byl jsem potěšen, že při setkání s představiteli Ruské federace jsem mohl naši delegaci vést. Přijeli jsme po volbách do Státní dumy a před volbami prezidentskými. O to bylo vše zajímavější a dynamičtější.S kým jste v Moskvě jednali a o čem?
Především bych chtěl připomenout setkání s nově zvoleným předsedou národního parlamentu S. E. Naryškinem, který je po prezidentovi a premiérovi třetí nejvlivnější politickou osobností v zemi, nebo s prvním místopředsedou Státní dumy I. I. Melnikovem. Dále se naše delegace setkala s místopředsedou Rady Ruské federace, jež je druhou parlamentní komorou.
Velká část našeho programu byla věnována setkání a výměně názorů s vedoucími představiteli politických stran zastoupených ve Státní dumě. Jmenovitě: Komunistická strana Ruské federace (KPRF), Jednotné Rusko a Spravedlivé Rusko. Z důvodu naší politické příslušnosti jsme neusilovali o setkání se zástupci nacionalistické Liberálně-demokratické strany Ruska pana Žirinovského. S představiteli KPRF jsme měli opakovaná jednání, včetně diskuse s předsedou strany a kandidátem na prezidentský úřad Gennadijem Zjuganovem.
Mnoho zajímavých informací jsme také získali při schůzkách s předsedou zahraničního výboru, vedoucími delegace pro spolupráci EP-Rusko, ale i při přijetí na ministerstvu energetiky a ministerstvu zahraničních věcí. Abychom si mohli udělat co nejúplnější a nejobjektivnější obraz o situaci v Rusku, realizovali jsme setkání s otevřenou výměnou názorů s významnými ruskými politology a sociology, z nichž někteří spolupracují s německou Nadací Rosy Luxemburgové, která má v Moskvě svoji pobočku.
Nemohu nezmínit velmi živé a přátelské setkání se studenty a profesory Moskevského institutu mezinárodních vztahů, které trvalo téměř tři hodiny.
A obsah jednání? Výsledky a průběh voleb v Rusku, ruský politický systém, představy o politické a ekonomické spolupráci Ruska s EU, mediální obraz Ruska ve státech EU. Ale také třeba řešení národnostních a menšinových problémů a záležitost takzvaného Východního partnerství EU.
Jak hodnotili vaši ruští partneři nedávné volby do Státní dumy? Česká média informovala o tom, že po volbách probíhaly v Rusku silné demonstrace proti údajným volebním manipulacím a hlavně proti premiéru Putinovi…Představitelé stran, se kterými jsme jednali, měli výhrady k průběhu voleb (některé strany podaly stížnosti k soudu). Výsledky voleb ale byly nakonec akceptovány, bylo zvoleno vedení parlamentu, předsednictvo a Duma začala pracovat.
Jak tomu bývá, média, zejména tradičně ta česká, zkreslovala počty demonstrujících a podsouvala zavádějící výklad příčiny některých protestů. Na tom se shodli i naši partneři z řad politologů a sociologů. Je prokazatelné, že část demonstrací je organizována s významnou pomocí ze zahraničí. Sami Rusové navíc shodně pozitivně hodnotili to, že demonstrace, provázející volby, nebyly destruktivní, ale že lidé při nich hlavně diskutovali. Politologové a sociologové v tom spatřují počátek nových občanských aktivit, kdy lidem začíná záležet na tom, jak funguje státní moc a jak ji mohou ovlivnit.