RUSKO A MY PAPPENHEIMŠTÍ

17.6.2015 v 13:17

Znát své pappenheimské! Pokud to někdo tvrdí, myslí tím, že ví, co má čekat od svých lidí. Tedy že ví, jak se zachovají, na koho z nich se může spolehnout a komu naopak nevěří. O vznik tohoto úsloví se zasloužil německý básník a dramatik Friedrich Schiller, jenž tato slova vložil do úst Albrechtu z Valdštejna v tragédii Valdštejnova smrt. Valdštejn takto odpověděl emisarům Pappenheimského pluku, kteří se jej přišli zeptat, zda je pravda, že se chystá zradit císaře a přejít na stranu Švédů. Vojáci chtěli projevit svou věrnost císaři, za což jim Albrecht z Valdštejna svým výrokem sice poděkoval, ale neodpověděl.

Komentátor Práva Alexandr Mitrofanov také zná své pappenheimské. Podle jeho komentáře Naši evropští pappenheimští jsou to europoslanci Pavel Svoboda (KDU-ČSL), Jaromír Štětina (TOP 09) a Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) jako ti dobří a spolehliví pappenheimští, a Petr Mach (Strana svobodných občanů), Kateřina Konečná (KSČM), Miloslav Ransdorf (KSČM), Jan Keller (ČSSD) a moje maličkost jako ti, které má pan Mitrofanov přečtené ve špatném smyslu slova, tedy o kterých si nečiní iluzí. Důvod? Hlasování těch špatných pappenheimských proti Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2015 o situaci v oblasti vztahů mezi EU a Ruskem, jejímž předkladatelem byl litevský poslanec Gabrielius Landsbergis.

„Kdyby se teda někdo ptal (…) co že se to děje v tom Rusku tam znepokojujícího, že my se o to máme tolik zajímat, může tuto rezoluci vyhledat a bod po bodu pročítat, proč si Evropský parlament myslí, že je nutné bít na poplach,” napsal pan Mitrofanov. Mohu jen doporučit si toto usnesení přečíst. Pokud tak učiní člověk nepodléhající jednostranným informacím a dezinformacím, a priori neodmítající vše, co přijde z Ruska, jako „putinovskou propagandu“, může nikoli nesnadno dojít ke stejným závěrům, které vedly nás špatné pappenheimské k hlasování proti návrhu usnesení.

Ve vztazích mezi EU a Ruskem se nahromadilo v poslední mnoho problémů i zloby. Aby bylo možné tento proces zvrátit, což je v zájmu obou stran, je zapotřebí vytváření důvěry namísto sebeospravedlňování a velmocenského chování, je potřeba empatie namísto emocí, je nutná diskuse a kooperace namísto eskalace nedůvěry a osočování. Těmto nezbytnostem se zpravodaj vyhnul a nenastolil ani odpovědi na otázku, proč se vztahy s Ruskem nacházejí tam, kde jsou. Tam, kde chybí objektivní a nezaujatá analýza, nemůže vzniknout ani žádná přiměřená strategie, pokud jde o tak významné a pro EU důležité vztahy, jako jsou právě ty s Ruskem. Ve svém vystoupení na plénu EP jsem také uvedl, že text usnesení skloňuje demokracii ve všech pádech, proklamuje zájem o dialog s Ruskem a přitom je vystavěn tak, aby obnovení dialogu nadále bránil. Že zcela jednostranně obviňuje Rusko ze všech hříchů, co se do textu jen vešly…

Právě proto ti podle pana Mitrofanova špatní pappenheimští s předloženým textem nesouhlasili. A jedna historická drobnost na konec: Páni z Pappenheimu, obce u Norimberku, byli jedním z nejvznešenějších říšskoněmeckých šlechtických rodů. Když mistr Jan Hus stanul v provazech na hranici, pán z Pappenheimu prý „tleskl rukama a pryč odjel“, což byl povel katovi, aby hranici podpálil. Jak vidno, boj za pravdu je aktuální i v těchto pappenheimských souřadnicích. Leč obávám se, že panu Mitrofanovi šlo spíše o denunciaci než o historické paralely.