Martin Schulz, německý sociální demokrat, kterého před pár dny vystřídal ve funkci předsedy Evropského parlamentu Ital Antonio Tajani, má být nadějí Sociálně demokratické strany Německa (SPD) pro letošní spolkové volby. Nadějí a záchranou, neboť Sigmar Gabriel, stávající předseda SPD a spolkový ministr hospodářství, ve svých funkcích selhal. Zejména mu bylo vytýkáno, že často nestojí za svým slovem, lavíruje a dopouští se až zásadních, nečekaných obratů. Jeho popularita na veřejnosti je až trapně slabá, pokud jde o stranické řady, tak stále menší. Gabrielovi je (částečně právem) dávána odpovědnost za to, že volební preference SPD, jež vládne se velké koalici s CDU/CSU, se aktuálně pohybují kolem dvaceti procent. A panuje všeobecný názor, že jako protikandidát Angely Merkelové nemá Gabriel šanci. Proto přichází Martin Schulz. Jako designovaný kandidát SPD na funkci spolkového kancléře i předsedy SPD.
Martin Schulz přišel do Evropského parlamentu v roce 1994 a setrval v něm tedy skoro 22 let. Během práce v EP jsem jej, myslím, poměrně dobře poznal, zejména pak když jsem byl coby kvestor v rozšířeném předsednictvu EP, v jehož čele stál Schulz od roku 2012 do letošního ledna. Schulz je bezesporu silnou osobností. Politicky jej lze charakterizovat jako pragmatického spíše konzervativního sociálního demokrata, jenž na evropské úrovni prosazoval spolu s lidovci neoliberální politiku; k jeho pozitivní stránce patřilo to, že usiloval o obhajování role a pozic při jednáních s Radou a Komisí, což dokázal činit důsledně a odpovědně. Jakkoli Schulz náleží k pravému křídlu SPD, je o něm známo, že udržuje dobré kontakty s levicí, ať už v milieu SPD, tak pokud jde o německou stranu Levice. V této souvislosti bývá uváděno, že Schulz by po spolkových volbách mohl být i pro koalici SPD-Levice-Zelení, ovšem podle sociologických průzkumů je taková koalice nereálná – už jen z toho důvodu, že by neměla většinu ve Spolkovém sněmu.
Pokud si SPD v osobě Martina Schulze slibuje své posílení a větší volební šance, myslím si, že nejde o chybnou kalkulaci. Ovšem osobnost v čele strany, jak známo, sice je velmi důležitá, ale nedokáže zázraky. A na ty bude rozháraná a momentálně kontroverzní SPD čekat asi marně.