Situace v Kyrgyzstánu a ve střední Asii

Dámy a pánové, chci poděkovat komisaři za jeho vstupní expozé a zárověn přivítat politické změny v Kyrgyzstánu jako příležitost i pro nás ujasnit si jaké cíle v zahraniční politice sledujeme. Na první pohled se zdá všechno prosté. V Kyrgyzstánu proběhly zmanipulované volby a lid pak svrhl prezidenta. Jedná se o dominový efekt, po pádu vlády v Tbilissi a Kyjevě přišel na řadu Biškek. Moskva podporovala nedemokratického prezidenta a prohrála.Jenže se ukazuje, že revoluce v Kyrgyzstánu má i významný sociální podtext. Jedná se do značné míry o vzpouru proti vládě oligarchie, která se zformovala v procesu privatizace. To je jev obecný v post-socialistickém prostoru. Vždy zde byly skupiny, které měly či mají nejblíže k politickému centru, ať již na základě vztahů z minulosti, národnostní blízkosti či stranické legitimace aktuálních vládců. V procesu privatizace se členové těchto skupin stali vládci dříve netušených majetků a to jim dává při dramatické sociální polarizaci specifickou možnost i chuť vstoupit do politiky.Tím se ale nevyčerpává celá charakteristika vzpoury v Kyrgystánu. Ta proběhla v zemi, která má ve střední Asii nejliberálnější režim. Z toho oligarchie může odvodit závěr, že čím méně svobody ve společnosti, tím větší šance udržet své pozice. Zároveň se situace v Kyrgyzstánu liší například od Ukrajiny tím, že kyrgyzská vzpoura není spojená s rusofobií. Chtěl bych v této souvislosti znovu vyzvat, abychom ve své politice představovali Evropskou unii jako instituci, která hájí ideály právního a sociálního státu, tzn. abychom v Kyrgyzstánu, ale i jinde, podporovali ty síly, které chtějí upevňovat ústavní pořádek a sociální spravedlnost.