Slovensko dnes

15.3.2018 v 15:37

Po zavraždění novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky prožívá řada Slováků pocit emotivní sounáležitosti. Vražda Kuciaka a jeho snoubenky není však o moc smutnější než vražda bezdomovce nebo prostopášné manželky – je to vražda.

Pokud však někdo mediálně spojuje tento zločin pouze s Kuciakovou investigativní prací na propojení kalábrijské mafie s osobami blízkými slovenské vládě, má to malý háček – je to jenom jedna z verzí možného motivu. A zůstává otázkou, zda a kdy budou pachatelé tohoto zločinu vypátráni a potrestáni. Příkladů nepotrestaných zločinů je v moderních dějinách více než dost (např. USA – Kennedy, Švédsko – Palme, Česká republika – Mrázek, atd.)

Masové protesty jsou největší v dějinách samostatného Slovenska – země žije v politické atmosféře poznamenané očekáváním předčasných parlamentních voleb. Zatím však vládne pouze bezbřehá politická hysterie a slovenská společnost je extrémně rozdělená na dva proti sobě stojící tábory, takže případné předčasné volby mohou přinést více problémů než uklidňujících řešení. S trochou nadsázky lze konstatovat, že země se ocitla ve stavu »studené občanské války«.

Prezident Andrej Kiska měl poprvé ve své prezidentské kariéře příležitost projevit se jako státník a využít své ústavní pozice k tomu, aby se v roli nestranného moderátora pokusil vytvořit komunikační platformu, na které by rozhádaní politici opozice a vládní koalice řešili krizovou situaci napřímo, a nikoliv výměnou názorů prostřednictvím televizních obrazovek a mikrofonů novinářů. Místo toho se nechal vtáhnout do víru vnitropolitického zápasu a nedokázal si zachovat pověst nadstranického prezidenta.

Současná vlna masívních a emotivních občanských protestů, vyvolaná zločinným aktem vykonaným na dvou mladých lidech, má však jasné pozadí: hlubokou nespokojenost Slováků nejen se současnou vládou, ale s celkovým stavem společnosti.

V lidech budí oprávněný hněv hluboce zakořeněná a všudypřítomná korupce, kterou se za patnáct let členství Slovenska v EU nepodařilo vymýtit. Transparency International řadí Slovensko na 54. příčku korupčního indexu! Unijní peníze, které štědře proudí na Slovensko, jsou vítaným předmětem manipulací a dotačních podvodů.

Jak se k tomuto problémů, který má dlouhodobý charakter a netýká se pouze Slovenska, staví Evropská unie? Jaké jsou její účinné kontrolní mechanismy a represivní nástroje? Důkazů, že k zneužívání a podvodnému získávání unijních dotací je více než dost! Kdy EU konečně zaujme zásadní a účinné stanovisko?