SOUKOLÍ ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE

20.3.2014 v 21:00

Institucionální struktura Evropské unie je natolik členitá, že se nelze divit, když se v ní občan, nepříliš se zajímající o unijní dění, neorientuje. Ovšem dlužno dodat, že s touto orientací mívají problémy i ti, kteří by měli být takříkajíc v obraze – v prvé řadě novináři a političtí komentátoři. Základem této struktury jsou orgány a zejména poradní instituce EU, explicitně uvedené v zakládacích smlouvách, tedy ve Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU. Ovšem kromě toho existuje ještě hustá síť různých unijních úřadů a agentur (těch zejména), které výše připomenuté smlouvy generalizují jako “jiné instituce”.

ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE

Orgánů, tedy organizačních opor EU s koncepční a rozdílnou rozhodovací pravomocí, je celkem sedm. Už jsme v jedné z předchozích částí pojednali o Evropském parlamentu. Dalším orgánem EU je Evropská rada.

Evropská rada (ER) je vrcholným orgánem Evropské unie, který určuje politický směr a priority politik EU. Sestává z hlav členských států nebo předsedů jejich vlád, dále ze stálého předsedy ER a předsedy Evropské komise. ER se schází nejméně čtyřikrát ročně a jejího zasedání se účastní také vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. ER se nezabývá unijní legislativou. Na konci každého svého zasedání přijímá závěry, obsahující hlavní záležitosti, kterými se má následně zabývat Rada EU. ER může také vyzvat Komisi, aby předložila návrhy týkající se konkrétního problému nebo záležitosti týkající se EU.ER přijímá většinu svých rozhodnutí konsensem. V řadě případů se však při rozhodování uplatňuje tzv. kvalifikovaná většina – je-li hlasováno, mohou tak činit pouze hlavy států nebo předsedové vlád. Činnost ER koordinuje její stálý předseda, který rovněž zastupuje EU ve světě. Předseda je volen na dva a půl roku s tím, že mže být zvolen dvakrát po sobě.Rada Evropské unie (Rada)Radu lze označit za hlavní rozhodovací orgán EU. Zasedají v ní ministři členských států EU (shodných resortů), aby projednali specializované záležitosti EU a schválili (společně s Evropským parlamentem) návrhy právních předpisů, předložených Evropskou komisí. Ministři, kteří se zasedání Rady účastní, mají pravomoc zavazovat své vlády k přijetí Radou dohodnutých opatření. Radě postupně předsedají v koloběhu všechny členské státy EU, střídající se po šesti měsících (Česká republika předsedala Radě v první polovině roku 2009). Povinností státu, který zastává předsednictví, je organizovat zasedání Rady a řídit je Výjimkou je zasedání Rady pro zahraniční záležitosti, které předsedá stálý vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečností politiku. V zájmu kontinuity práce Rady spolu úzce spolupracují vždy tři státy, které po sobě vykonávají předsednictví; tato “trojka” připravuje program činnosti Rady na 18 měsíců. V současné době je předsedajícím státem Řecko, od 1. července 2014 (tedy už s novým Evropským parlamentem) to bude Itálie.

Evropská komise (Komise)Komise je hlavním výkonným orgánem EU, který jako jediný navrhuje právní předpisy, předložené pak ke schválení Evropskému parlamentu a Radě. Jedná se o politicky nezávislý orgán, který obecně “zastupuje a podporuje obecný zájem Evropské unie”. Je tak v mnoha oblastech hybnou silou EU: kromě výhradní legislativní iniciativy navrhuje konkrétní politiky a akční programy a odpovídá za provádění opatření, přijatých Evropským parlamentem a Radou. S výjimkou společné zahraniční a bezpečnostní politiky zajišťuje také vnější zastupování EU. Komise, jejíž členové nesou označení komisaři, je jmenována každých pět let, a to do šesti měsíců od voleb do Evropského parlamentu. Evropský parlament na návrh Evropské rady volí nového předsedu Komise; ten si po jednání s členskými státy vybere další kandidáty na funkce komisařů, se kterými pak parlament vede pohovory a vydá své stanovisko ohledně Komise jako celku. Každodenní práci Komise zajišťuje úřednický aparát, činící aktuálně na 33 000 osob.

Soudní dvůr Evropské unie (Soudní dvůr)Soudní dvůr především zajišťuje, aby právní předpisy EU byly ve všech členských státech vykládány a uplatňovány jednotně. V těchto intencích Soudní dvůr ověřuje zákonnost opatření orgánů EU, zajišťuje, aby členské státy plnily své závazky, a na žádost vnitrostátních soudů vykládá právo EU (formou závazného rozhodnutí o tzv. předběžné otázce). Soudní dvůr má pravomoc řešit právní spory mezi členskými státy, orgány EU, podniky a jednotlivci, ale jen v problémech aplikace práva EU. Pro zvládnutí rozsáhlé agendy se Soudní dvůr skládá ze dvou orgánů: vlastního Soudního dvora, jenž se zabývá v prvé řadě žádostmi vnitrostátních soudů o rozhodnutí o předběžné otázce, a Tribunálu, který rozhoduje o veškerých žalobách, podaných právnickými a fyzickými osobami a o některých žalobách podaných členskými státy. Jak Soudní dvůr, tak tribunál má stejný počet soudců, kteří jsou delegováni po jednom z každého členského státu.

Evropská centrální banka (ECB)ECB vznikla v roce 1998, kdy byla zavedena měna euro. Její úlohou je udržování měnové stability v eurozóně zajišťováním pokud možno nízké a stabilní inflace spotřebitelských cen. ECB je nezávislým orgánem, který vydává rozhodnutí, aniž by vyžadoval pokyny od vlád členských států nebo jiných orgánů EU.

Evropský účetní dvůr (Účetní dvůr)Jedná se o nezávislý auditní orgán Evropské unie, který ověřuje, zda příjmy EU byly získány řádně, zda její výdaje byly vynaloženy legálně a správně a kontroluje řádnost finančního řízení. Svou činnost vykonává nezávisle na vládách členských států a ostatních orgánech EU. Jinými slovy, hlavní úlohou Účetního dvora je přezkoumávat, zda je náležitě plněn rozpočet EU.

PORADNÍ INSTITUCE

Jedná se o instituce EU, které nemají rozhodovací pravomoc a jejichž hlavním posláním je být poradním subjektem pro Evropský parlament, Radu EU a Komisi. Stsnoviska twchto institucí tedy nejsou závazná. Patří sem Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV)se skládá ze zástupců organizací zaměstnavatelů, zaměstnanců a jiných zástupců občanské společnosti, a měl by vyjadřovat obecné občanské zájmy. Evropský parlament a Rada EU musí s EHSV konzultovat navrhované opatření v oblastech, stanovených v zakládacích smlouvách. Kromě povinných konzultací může EHSV vydávat stanoviska z vlastního podnětu v případech, kdy se domnívá, že je to důležité pro ochranu zájmů občanské společnosti. EHSV má 344 členů jmenovaných na pět let vládami jednotlivých členských států a potvrzených Radou EU.

Výbor regionů (VR)tvoří zástupci evropských regionálních a místních orgánů, přičemž VR má zajišťovat, aby také regiony měly vliv na tvorbu unijní politiky – v tomto ohledu má VR ověřovat, zda jsou respektovány regionální a místní identity, jejich potřeby a pravomoci. Rada EU a Komise musí s VR konzultovat záležitosti týkající se místní a regionální samosprávy. VR má stejně jako EHSV 344 členů, působících v místní a regionální samosprávě. Členy VR jsou nominování národními vládami a jmenováni Radou EU na dobu pěti let.

Tolik k základnímu institucionálnímu rámci Evropské unie. Ovšem jak už jsme uvedli, její institucionální struktura je mnohem členitější. Kromě zcela specifických úřadů a institucí jako je Evropský veřejný ochránce práv (ombudsman), Evropský inspektor ochrany údajů či Evropská investiční banka sem patří zejména síť úzce specializovaných agentur, jejichž počet se už blíží k padesáti (např. Evropská obranná agentura, Evropský úřad pro bezpečnost potravin, EUROPOL, Evropský institut pro rovnost žen a mužů a další). V této síti lze snadno ztratit orientaci a je také otázkou, zda všechny tyto agentury jsou skutečně potřebné a přínosné. V každém případě je třeba mnohem více a soustavně informovat o jejich činnosti občanskou veřejnost.