B8 0000/2015
Vážené kolegyně, vážení kolegové.chaos. Tak by se dala jedním slovem označit situace v Libyi po svržení Muhammada Ka-ddáfího v roce 2011. Tato destabilizace vedla k rozptylu zbraní v celém regionu, k vzedmutí násilí na jih od hranic Libye. Sociální nestabilita vede k tomu, že část těch, kdo ztratili naději, zamířila na sever – do Evropy. Netvoří jen sílící migrační vlnu, s níž si nevíme rady. Může se stát i příčinou hororu, před kterým nedávno v Evropském parlamentu varoval papež František – přeměny Středozemního moře ve hřbitov.Nechci teď hovořit o mezinárodním právu. Moje kritika směřuje jinam: jaká nedomyšlená strategie stála v pozadí rozhodnutí bombardovat Libyi? To opravdu nikdo z odpovědných netušil, jak složitá je etnická a náboženská situace v této zemi a ve zmíněném regionu?To opravdu nebude nikdo potrestán za ony tragédie, které svým rozhodnutím způsobil?Dnes slyšíme z mnoha stran výzvy, aby byly ke stabilizaci situace v Libyi vyslány ozbro-jené síly ze zahraničí. Pravděpodobně neexistuje jiné řešení. Myslím, že bychom ale měli po-zorně naslouchat těm, kdo chtějí, aby mezi těmito zahraničními vojáky nebyli Evropané. Aby to byly třeba jednotky Africká unie. Té Africké unie, jejíž vznik inicioval Kaddáfí.Opravdu nádherný výsledek vojenské intervence některých členských států Evropské unie a USA z roku 2011!Děkuji za pozornost.