Kandidát Demokratické strany Barack Obama dosáhl nejen zřetelného vítězství v prezidentských volbách, ale Demokratická strana posílila i své pozice v zastupitelských orgánech USA. Z dostupných komentářů, které se objevovaly v průběhu americké předvolební kampaně, bylo možné vyvodit několik následujících tezí:
• S velkou pravděpodobností si mnozí v USA takový výsledek nepřáli, o to cennější je, že v čele USA bude stát po půlstoletí od zrušení diskriminačních zákonů Afroameričan. V každém případě drtivá většina voličů ukázala, že si přeje zásadní změnu politiky Spojených států amerických.
• Výsledek voleb nepochybně ovlivnil i fakt rychle se rozvíjející finanční krize nejen ve Spojených státech. Většina Američanů byla touto krizí vyděšena, což je patrné i podle hlasů středních a nižších tříd pro Baracka Obamu a také podle faktu, že se mu podařilo získat 2,5krát více finančních prostředků na kampaň, než měl k dispozici jeho republikánský konkurent. Znamená to, že Obama měl podporu i silných kapitálových kruhů.
• Kdyby volby amerického prezidenta probíhaly v loňském roce, zcela jistě by zásadní otázkou pro voliče bylo, »jaký je váš vztah k invazi do Iráku?«. Volby v letošním roce ukázaly, že Američané volili podle toho, nakolik cítí, že je ohrožena jejich životní úroveň.Nemohu nevzpomenout při této příležitosti i rozhovor se Z. Brzezinskim, který před několika dny odvysílala stanice CNN. Kromě jiného na otázku, jaký by měl být budoucí americký prezident, odpověděl tento význačný hráč geopolitické světové šachovnice takto: »Bude to muset být člověk, který Američanům konečně vysvětlí, že si žili nad poměry a že přišel čas vystřízlivění«. V souvislosti se Z. Brzezinskim musím učinit ještě jednu poznámku. Ta se týká zahraniční politiky budoucího prezidenta. V komentáři totiž Brzezinski užil pojem »oprávněné zájmy USA ve světě«, přičemž jako jeden z příkladů použil také Kavkaz. Bude velmi zajímavé, jak se podaří týmu nového amerického prezidenta sladit zájmy USA s mezinárodním právem, novou geopolitickou situací a zájmy dalších, nejen klíčových hráčů mezinárodní politiky.
• Volbou nového prezidenta vzniká i otázka osudu projektu Národní protiraketové obrany a možné instalace radaru v ČR. V programu Demokratické strany jsem o těchto tématech nenašel ani zmínku. Uvidíme, jaká bude realita. Je povzbuzující, že v programu demokratů nacházím formulace o nezbytnosti zahájení procesu všeobecného jaderného odzbrojení.
• Nový americký prezident nastupuje ve složité ekonomické situaci ve světě. V polovině sedmdesátých let M. Thatcherová a v osmdesátých letech R. Reagan byli představiteli politiky, která umožnila výrazné omezování státních zásahů do ekonomiky, respektive právě jejich zvolením začal vzestup nedůvěry ve státní zásahy do ekonomiky. Na této vlně byli vyneseni k moci neoliberálové a konzervativci v Latinské Americe, USA i postsocialistických zemích. Tento cyklus, jak je patrné z posledního vývoje, právě končí. Na Západě i na Východě se snaží vlády doslova zachránit, »co se dá«, a to státními intervencemi. To je vize spojená s B. Obamou, ale svým způsobem i H. Chávezem a v Evropě s postupem slovenského premiéra R. Fica. Dá se s určitostí říci, že nové pojetí ekonomické politiky přichází i do ČR (nakonec výsledky krajských i senátních voleb jsou signálem v tomto směru) a je jasné, že právě tuto vizi – novou ekonomickou politiku volili i Američané.Výsledky práce politiků jsou měřitelné teprve po čase jejich vládnutí. Zatím nemáme jasno, jaký bude tým nového prezidenta. Faktem je, že žádný z oficiálních ekonomů v ČR ani ve světě veřejně nezmiňoval možnost rozsáhlé hospodářské krize. Přesto se někteří současní ekonomové vyjadřují asi následovně: Optimisté předpokládají její trvání na dva roky, pesimisté na deset let. Souhrnně řečeno: Budeme s napětím sledovat naplňování předvolebních slibů, které dovedly B. Obamu do Bílého domu, a to včetně řešení takových problémů, jako je Afghánistán, Kavkaz, Irák i vztah k EU a řešení globální finanční krize.MUDr. Jiří Maštálka, místopředseda ÚV KSČM pro zahraniční politiku a evropskou integraci, poslanec Evropského parlamentuPraha 5. listopadu 2008