Zatímco den po volbách jsou sdělovací prostředky přeplněny reakcemi na průběh a výsledek voleb, málokdo hovoří o tom podstatném, proč celá situace vznikla a jak budou pokračovat slibované reformy. Je třeba se vrátit do poloviny 90. let. V současné době odcházející prezident Leonid Kučma se dostal do úřadu poprvé v roce 1994. Zbytek 90. let byl především ve znamení rozdělování národního majetku a vzniku silných rodinných uskupení, která ovládala lukrativní část ekonomiky.V roce 1996 byla přijata ústava, která určovala, že prezidentem může být jedna a tatáž osoba pouze po dvě období. Tento fakt je důležitý pro současnou situaci. Prezident vytvořil i díky absenci zákonného rámce a také slabosti parlamentních politických stran systém řízení státu, ve kterém vše bylo podřízeno právě a jen jemu. Prezidentovu moc neomezoval výrazněji ani parlament, z části ústavní soud. Prezident jmenoval i odvolával členy vlády, jejich náměstky, mohl rušit či naopak zřizovat ministerstva, jmenoval či odvolával vedoucí regionálních zřízení, totéž platilo pro bezpečnostní složky, ale i pro finanční – daňovou službu. Na Ukrajině tedy byl a je více než prezidentský systém.Takový režim vytvářel samozřejmě korupční prostor a střety zájmových skupin otřásaly nejen politikou, ale i ekonomikou Ukrajiny. Nezbytnost reformy byla tedy nasnadě. Ukrajina se dostala pod velkou kritiku ze strany Ruska, EU, ale zejména vlastních občanů. Je to jeden z důvodů, jak si někteří pozorovatelé vysvětlují zvýšenou volební aktivitu Ukrajinců při prezidentských volbách a částečně i úspěch Juščenka, který tyto reformy, tedy omezení prezidentských pravomocí, přislíbil.Je však veřejným tajemstvím, že ve vlastním Juščenkově týmu je odpor k těmto reformám, zejména u zřejmě budoucí premiérky Julie Tymošenkové. Ta se v tomto smyslu fakticky vyjádřila po uzavření volebních místností v rozhovoru pro televizi. Nabízí se otázka, jak úspěšný a důsledný bude Juščenko při naplňování svých předvolebních slibů. Závažnější otázkou pro nejbližší období však zůstává, jak bude nakládat s prezidentskými pravomocemi po dobu šesti měsíců, která je vymezena jako doba nezbytná pro realizaci reformních zákonů. Je třeba připomenout, že na Ukrajině má sice parlament zákonodárnou moc, ale je tu zároveň možnost prezidentských dekretů, která mají sílu zákona.K pondělku nebyly zveřejněny oficiální výsledky voleb, avšak je známo, že protikandidát Janukovyč podává stížnost k ústavnímu soudu pro podezření z porušování volebního zákona. Ministr zahraničních věcí USA Powell si však již pospíšil s uznáním volebního výsledku. Znamená to snad, že volby jsou konečně platné a Ukrajina má prezidenta? Ať tak či tak, Ukrajinci očekávají, že předvolební sliby pomerančových budou naplňovány, a to včetně omezení pravomocí prezidenta.Kateřina KONEČNÁ,poslankyně KSČM v PSP ČR a pozorovatel RE,
Jiří MAŠTÁLKA,poslanec KSČM a pozorovatel EP