Ukrajina se probouzí ze snu o rychlé pomoci Unie

5.6.2008 v 17:53

Z iniciativy institutu mezinárodních vztahů T. Ševčenka (Kyjev) a nadace Rosy Luxemburg (spolupracující s levicovou stranou Die Linke) se konala ve dnech 22.-23. května 2008 v Kyjevě mezinárodní konference pod názvem Ukrajina a problémy diferenciace v politice sousedství Evropské unie . Jednání konference bylo rozděleno, jak bývá zvykem, do několika sekcí. První pod názvem Je možná politická asociace Ukrajiny a EU v současných podmínkách? Druhá Zóna volného obchodu Ukrajiny a EU – nové možnosti a bariéry. Zúčastnil jsem se třetí sekce, jejíž název byl Politické, ekonomické, právní a sociální formy nové zesílené spolupráce Ukrajiny a EU . V rámci tohoto bloku vystoupili kromě jiných docent A. Kopystyra z institutu světové ekonomiky a mezinárodních ekonomických vztahů. Jeho vystoupení bylo věnováno především problematice korupce jako bariéry dvoustranných vztahů mezi Polskem a Ukrajinou.Není bez zajímavosti, že podle dostupných informací se Ukrajina stává cílem krátkodobých spekulativních investic. Důvod je jednoduchý – na Ukrajině je vysoký stupeň rentability těchto investic, uvádí se, že v průměru až 57 %. Na druhé straně jsou tyto investice spojeny s vysokým rizikem, které je dáno jednak nestabilním politickým prostředím, ale – i podle slov řečníka – špatným právním prostředím. Výsledkem je, že dochází k přeplavení investic a jejich převedení v průběhu velmi krátké doby zejména do Polska, a to jak způsobem legálním, či méně legálním.Takový vývoj je pro Ukrajinu (na čemž se shodli i další diskutující) velmi nebezpečný. Docent Kopystyra se domnívá, že základním předpokladem či klíčem k řešení situace je skutečná transformace (revoluce) v právním prostředí, zejména v soudnictví Ukrajiny. Jako největší překážku vidí korumpovatelnost soudů, kdy toto své tvrzení komentoval hořkým vtipem: Jaká je korumpovatelnost soudů na Ukrajině? Odpověď zní 200 %, neboť 100 % úplatku přijmu od žalovaného a 100 % od protistrany. Vzhledem k nízké úrovni vymahatelnosti práva a zřejmě vysoké úrovni korupce dávají podnikatelé přednost před soudem buďto cestě neinvestovat na Ukrajině anebo rychle prostředky převést mimo její území. Úroveň zkorumpovanosti justice je podle řečníka především dána nestabilní politickou scénou a neschopností (či spíše nezájmem) těch či oněch elit tuto situaci měnit. Vystupující položil řečnickou otázku na závěr – Jak dlouho mohou elity takovou situaci trpět? Podle jeho názoru odpověď a řešení nepřinesou politické strany, ale podnikatelský sektor, kterému dochází trpělivost.Dalším velmi zajímavým vystoupením byl referát A. Dževického z institutu mezinárodních vztahů Wroclawské univerzity v Polsku. Řečník se zabýval možnostmi rozvoje třístranné spolupráce mezi Polskem, Německem a Ukrajinou a jeho vlivu na evropskou integraci. Sám fakt spolupráce mezi těmito třemi státy by byl jistě pozitivní. Za zamyšlení stojí ale formulace řečníka, že vytvoření osy Berlín – Varšava – Kyjev má především zabránit možnosti vytvoření osy Berlín – Moskva. Pomiňme fakt, že takové spojení alespoň v energetické oblasti již dávno vzniklo.V průběhu diskuse jsem řečníkovi položil otázku, na kolik si Polsko připouští, že situaci bližšího propojení mezi Berlínem a Moskvou z velké části vyprodukovalo Polsko samo svou rusofobní politikou. Upozornil jsem, že platí teze Rusko nepotřebuje EU, Rusko potřebovalo jeden stát Evropské unie jako generálního distributora svých surovin. Řečník se ve svém vystoupení snažil obhájit polskou politiku patrona Ukrajiny v uplynulém období. Pokusil se v podstatě o nemožné. Jak vyplynulo z následné diskuse účastníků, na faktech je možné prokázat že Ukrajina pod polským patronátem kromě oranžové revoluce nezískala fakticky nic. V diskusi zazněly také kritické hlasy ve spojitosti s tlakem i Polska na Ukrajinu na vstup do NATO. Dževický v závěru diskuse na toto téma vyjádřil naději, že v průběhu francouzského předsednictví (i díky tradičně silným polsko-francouzským vztahům) bude naděje pro Ukrajinu udělat více.Co říci závěrem?

* Bylo pro mne velmi příjemným překvapením, na jak vysoké úrovni byla konference zorganizována. Zejména ze strany institutu pro mezinárodní vztahy T. Ševčenka, na kterém ležela veškerá tíha, přičemž jde o institut, který je velmi mladý.

* Velmi příjemná byla otevřenost výměny názorů a velký zájem studentů, kteří vysoce erudovaně vystupovali v diskusi k jednotlivým referátům.

* Byl jsem v Kyjevě s odstupem půl roku od voleb v roce 2007. Mohu konstatovat, že bylo pro mne překvapivé vystřízlivění intelektuální sféry z růžového snu o rychlé pomoci EU Ukrajině. Z mnoha diskusních příspěvků bylo cítit rozčarování nad politikou EU, která je vůči Ukrajině uplatňována. Pro sebe jako pozitivní fakt jsem si odvážel opakovaně zdůrazněnou tezi o tom, že Ukrajina nemůže a nechce být zneužita jako klín mezi EU a Ruskem, lépe řečeno jako nástroj proti Rusku. Je evidentní, že ukrajinská inteligence se velmi vážně zamýšlí nad takzvanou nabídkou EU, aby se Ukrajina stala lídrem východní Evropy. Nakolik jsem pochopil z mnoha vystoupení, prvním předpokladem je mít pořádek a standardní podmínky ve vlastní zemi a pak teprve přemýšlet o možnosti (o vlastním obsahu) takové teze.