Unijní poznámky

15.4.2010 v 16:58

Rozšíření Evropské unie

Zatímco hodnocení dosavadního úsilí kandidátských zemí Chorvatska a Makedonie je vesměs pozitivní, Turecko je kritizováno za velmi omezený pokrok v přístupových rozhovorech. To je však skutečnost, jež je zaznamenávaná už po léta. Ano, nadnárodní monopoly kormidlující Evropou by si velmi rády ukrojily krajíc z tak obrovského trhu, jakým Turecko je, ale politické, religiózní, psychologické, právní a jiné diskrepance mezi Tureckem a Evropou jsou tak velké, že je prostě nelze přehlížet.

Naproti tomu Chorvatsko, disponující statutem kandidátské země od roku 2004, by mohlo završit přístupové rozhovory s Evropskou unií už do konce tohoto roku. Je to hlavně díky tomu, že byl urovnán letitý hraniční spor se Slovinskem, takže Evropský parlament mohl Radě doporučit, aby s Chorvatskem zahájila jednání v další z kapitol, jež se týká oblasti justice a vnitra. Pokud jde o Makedonii, s ní mají být přístupová jednání zahájena nekonkrétně „v brzké budoucnosti“; ani tato země totiž není bez závažných ekonomických a politických problémů.Rovněž v brzké době mají být zahájena přístupová jednání s poněkud exotickým Islandem. Ten by mohl rozšířit členské řady EU velmi rychle, ovšem jsou zde potenciální problémy spojené a rybolovem a spory s některými členskými státy. Za pozitiva jsou pokládány vysoká úroveň harmonizace islandského práva s právem unijním (související s účastí Islandu v tzv. schengenském prostoru) a jeho dosavadní členství v Evropském hospodářském prostoru. Podle Evropské komise Island zcela splňuje tzv. Kodaňská kritéria pro přijetí do EU (připomeňme: kandidátská země se může prokázat stabilními domácími institucemi, které zaručují demokracii, právní stát, ochranu lidských práv a respektování menšin; má fungující a konkurenceschopné tržní hospodářství; je schopna převzít závazky vyplývající z členství v EU). Island se doposud přímému členství v EU bránil z obav ze zavedení kvót lovu ryb a příchod rybářů z jiných zemí do islandských vod, ovšem drtivá ekonomická krize odmítavý postoj Islandu odstranila.

Evropské regiony

Statistické údaje potvrzují, že mezi tzv. starými a novými členskými státy EU nejen přetrvávají rozdíly co do ekonomické vyspělosti., ale že tyto rozdíly se prohlubují, což vyvolává naléhavé otázky týkající se strukturální politiky EU jako celku. V první „dvacítce“ nejvyspělejších evropských regionů se z nových členských států ocitly jen Praha a Bratislavský kraj, ale „dvacítku“ poslední tvoří výhradně regiony nových členů – především v Bulharsku, Rumunsku a Polsku.

Ekonomická vyspělost regionů je porovnávána pomocí hrubého domácího produktu na hlavu upravovaného tak, aby zohledňoval kupní sílu obyvatel daného regionu. Podle tohoto kritéria je na prvním místě tzv. vnitřní Londýn, vykazující více než trojnásobek unijního průměru (334%). Následuje Lucembursko (275%), Brusel (221%), Hamburk (192%) a Praha (172%). Nejchudší v EU je severozápadní region Bulharska (26%!), severovýchod Rumunska a další dva bulharské regiony (shodně 27%).