Unijní špičky si vedou svou, realita jim uniká

22.3.2016 v 2:27

Nejnovější debata na úrovni Evropské rady o tom, jak mají dál vypadat vztahy Evropské unie s Ruskem, nepřinesla nic nového. Unijní špičky se vidí v taktice »chytré horákyně« – obecně papouškují k ničemu nezavazující slogany o tom, že by rády s Ruskem spolupracovaly. Fakticky ale dělají všechno, aby vztahy dál skomíraly, ke škodě unijní ekonomiky, prestiže, ale hlavně občanů členských zemí. Pro ty přece není výhodné, že jsou u ledu projekty spolupráce různých regionů, že mizí pracovní místa kvůli sankcím, že jsou firmy nuceny hledat jiné trhy.

Dokazuje to prosakování postojů, které jsou mediálně odsouvány do pozadí, ale které naznačují, že na jednání o unijní politice vůči Rusku »dělaly problémy« minimálně dvě země. Jak Itálii, tak také Maďarsku se už sankce, které poškozují jejich ekonomiky, zajídají. Ministři těchto členských států Unie odmítají automatické prodlužování překážek pro vztahy s Ruskem. Nicméně Evropská rada jako celek oznamuje, že vztahy s Ruskou federací se mají řídit podle pěti hlavních zásad. Kromě důrazu na plnění minských dohod o Ukrajině – kde se ale hovoří jen o ruských povinnostech, kdežto plnění závazků ze strany Kyjeva je jaksi stranou – další zásady více méně obcházejí normalizaci vztahů s Ruskem. Navíc pod deklarovanou snahou o posílení kontaktů mezi lidmi si asi představují evropští politici něco jiného, než jsou vztahy například partnerských měst, studentů a podobně. Slova o podpoře ruské občanské společnosti jsou jednoduše přeložitelná, že i nadále se bude Unie orientovat jen na opozici. Byť většina lidí v Rusku, ať se nám to líbí nebo ne, podporuje vládní politiku. Mezi zveřejněnými zásadami pro vztahy s Ruskem je pak šalamounsky formulovaný selektivní přístup, který chce EU praktikovat v bodech pro Evropu důležitých. Jinými slovy, na čem budeme profitovat, o tom se s vámi bavit budeme a co by snad bylo dobré pro vás nebo ve vašem zájmu, to budeme bojkotovat. Jen jestli unijní špičky nezapomínají na to, že na takovou hru potřebují ještě někoho, kdo by ji chtěl hrát. Zatím to ale nevypadá, že to je cesta, kterou by ve vztazích s Evropou chtělo Rusko jít. Nelze se divit, kamsi se tu ztrácí princip vzájemné výhodnosti a rovnoprávnosti spolupráce. A už jen na okraj k jednání Evropské rady a ministrů zahraničí EU. Jen s údivem je možné číst vyjádření našeho šéfa diplomacie, široce mediálně šířené, o tom, jak Rusko masivně zásobuje Evropu uprchlíky. Především informace Lubomíra Zaorálka, že k tomu Rusko využívá hlavně letecké cesty, je snad z říše pohádek. I když mu to prý prozradili na ministerském summitu. Když se člověk podívá na hranice EU s Tureckem, na hranice v Řecku nebo do Itálie a představí si proti tomu kapacitu jednoho letadla, neubránil se úsměvu. A že by někdo snad registroval jakýsi »letecký most« z Ruska s tisíci migrantů do Unie, jsem také nezaznamenal…