V „MALÉ MOSKVĚ“ ROKOVALA NĚMECKÁ KOMUNISTICKÁ STRANA

O prvním březnovém víkendu proběhl v městečku Mörfelden, pro svou výraznou tradici dělnického hnutí zvaném jako „Malá Moskva“, 20. sjezd Německé komunistické strany (DKP). Už před sjezdem se hovořilo o tom, že pro DKP bude mít zřejmě toto rokování osudový význam: DKP se už řadu let nachází v těžké krizi, ohrožující její samotnou existenci. Průběžně dochází k úbytku členské základny (dnes je v DKP organizováno jen 3500 členů), a to nejen v důsledku přechodu členů do mnohem větší a úspěšnější Die Linke, ale také proto, že DKP se dosud příliš zabývala jen sama sebou a ztratila přitažlivost i pro lidi, kteří se jinak cítí být komunisty. Také o tom se na sjezdu hovořilo.Vnitrostranické spory se v DKP vedou ve dvou základních rovinách. V teoretické rovině je to spor o to, zda aktuální nadnárodnost kapitálu vyžaduje novou analýzu imperialismu, nebo zda jeho definování podané Leninem je potvrzováno právě aktuálním vývojem.Mnohem větší předmět sporů však představuje problém přístupu ke Straně evropské levice (SEL). Někteří členové DKP požadují plné členství v SEL s tím, že tak dojde k rozšíření akčních možností strany. Většina však trvá na zachování statusu pozorovatele a uvádí pro to především následující argumenty: Směřování SEL je pevně dané zejména pod vlivem německé Die Linke a francouzských komunistů. Zatímco řecká a portugalská levice bojuje za práva suverenity svých zemí před zasahováním EU, SEL žádá „více Evropy“ s tím, že ji chce utvářet sociálně a demokraticky. SEL se nehlásí k odkazu ruské říjnové revoluce, neorientuje se na dělnickou třídu (která je prvořadým a tradičním objektem zájmu DKP) a jde jí o transformaci stávajících poměrů, nikoli o revoluční změny. Jinými slovy, DKP má v souvislosti s případným plným členstvím v SEL vážné obavy ze ztráty své identity.Nový předseda strany Patrik Köbele (1962, povoláním programátor) po sjezdu uvedl, že diskuse o poměru DKP k SEL bude pokračovat, protože to má pro stranu strategický význam. Podle něj vznikla v Německu zvláštní situace, která má negativní vliv na celé levicové hnutí, nikoli jen na DKP. Svou expanzivní politickou včetně agresivního exportu a svou vedoucí rolí v EU, která umožňuje vykořisťovat periferii EU, se Spolkové republice resp. jejímu velkokapitálu daří demagogicky pacifikovat a potlačovat německé levicové hnutí, což má negativní vliv i na příbuzná hnutí v sousedních zemích.Köbele říká, že současné výzvy proto přímo volají po stranách, jako je či měla by být DKP. Podle něj je životně důležitá celoevropská koordinace sociálních protestů a jejich aktivizace zejména v SRN, neboť „Evropa hoří a Německo spí“.DKP má, přes vážné problémy, kterým čelí, své místo na německé politické scéně. Existuje totiž pořád velký potenciál vlevo od Die Linke, což dokazují stále nové pokusy zakládat levicové organizace mimo tuto stranu. DKP musí mít proto jasný profil a především být vnitřně konsolidovaná, říká nejen Patrik Köbele.