Z historie máme nemálo příkladů, kdy se rádobyodpůrci režimů – platí to jak pro ty levicové, tak i pravicové strany spektra – snažili svoje kriminální delikty prezentovat jako projevy vzdoru a boje s nenáviděnou mocí.
Často bývá složité pravé důvody činů odhalit, a tak se stane, že za hrdiny jsou označeni, nebo je alespoň snaha prezentovat je tak, ale ve skutečnosti jsou to podvodníci, zloději, dokonce vrazi. Nemusíme se dívat ani za hranice, stačí připomenout jen naši kontroverzní kauzu bratrů Mašínů a jejich skupinu. Průzkum, který Česká televize zveřejnila v roce 2011, ukázal, že zatímco část veřejnosti je vnímá jako lupiče a vrahy, další lidé je považují za hrdiny a příslušníky odboje proti režimu. Většina dotázaných se tehdy ovšem přiklonila k názoru, že by měli být za své činy souzeni a že si nezaslouží žádné ocenění.
Oživil jsem si tuto kauzu i jiné příklady právě při lednovém plénu Evropského parlamentu, při diskusi k návrhu politické rezoluce týkající se případu Alexeje Navalného. Odpůrce současného vedení Ruska, jeden z představitelů opozice, čelí zároveň obviněním z hospodářských deliktů. Není tajemstvím ani jeho spojení s neziskovými organizacemi, za kterými mají být finanční prostředky především ze Spojených států. Mimochodem ze země, jejíž praxe kolem pravidel pro registraci neziskových organizací byla vzorem pro přijetí obdobných norem v Ruské federaci, paradoxně tak vehementně kritizovaných nejen z Washingtonu, ale právě i z Bruselu. I z těchto důvodů, navíc protože se tu opět přistupuje k jednostranné, účelové kritice Ruska, jsem při hlasování rezoluci EP ke kauze Alexeje Navalného a jeho bratra nepodpořil a svoje stanovisko přednesl i v diskusi:
»Pokládám za správné, že cítíme potřebu vyjadřovat se k osudům jednotlivců, kteří čelí soudnímu stíhání a zároveň vyvíjejí politickou aktivitu: vždy existuje riziko, že se jedná o kriminalizaci odpůrců moci. Zároveň je ale třeba vždy dávat možnost vyjádřit se všem stranám… Podle mého názoru nelze považovat bez důkazů soudní rozsudek nad bratry Navalnými za zmanipulovaný: prohlášení představitelů firmy Yves Rocher takovým důkazem rozhodně není. Zároveň nesdílím přesvědčení, že registrace NGO (nevládní organizace – pozn. red.) dostávající peníze na svoje politické aktivity ze zahraniční, je automaticky chybná. Onen ruský zákon byl zpracován podle vzoru z USA a nevzpomínám si, že bychom někdy proti americkému zákonu protestovali. Také nevěřím, že bychom tolerovali například NGO financované ze zdrojů tzv. Islámského státu… Měřme všem stejným metrem! Spravedlnost pro bratry Navalné musí přinést soudní odvolání, ne další politizace procesu z naší strany.«