Ve svém příspěvku Nátlak na Valony, nátlak na Belgii z 25. října, pojednávajícím o odmítnutí dohody CETA mezi EU a Kanadou valonským regionálním parlamentem, jsem končil tím, že »kormidelníci EU« odbojné Valony (a tím také Belgii) zřejmě nakonec zlomí. Což se také vzápětí stalo. Nátlak na Belgii a její odbojný region byl tak silný, že ve čtvrtek 27. října, tedy v den, kdy měla být CETA signována, oznámil belgický premiér Charles Michel, že prý federální vláda, vlámský region a Komise dospěly k jednotě ohledně »sporných bodů« CETA, takže i Belgie bude moci tuto na hospodářském neoliberalismu založenou dohodu podepsat. Pozdvižení mezi unijními politiky a pravicovými médii, kdy bylo mimo jiné oplakáváno »zneužití demokracie« (!) Valony, vystřídalo vratké sebevědomí, že EU je opět »akceschopná«. Takže prezident Evropské rady Donald Tusk mohl oznámit, že jakmile budou dokončeny všechny procedury na úrovni EU, osloví opět kanadského premiéra, aby CETA byla dotažena do konce.
Pozoruhodné je, že nebylo oznámeno, na čem se vlastně výše uvedené jednací strany dohodly, co »uklidnilo« Valony, když v dohodě CETA nebylo nic změněno. Line De Witte z Belgické strany práce uvedla, že k dohodě byl připojen jen jakýsi apendix, deklarující ochranu belgických zemědělců před kanadskou konkurencí, leč takové prohlášení nemůže mít na dohodu jako takovou vliv.
Byla to tedy jen jakási bouře ve sklenici vody? »Kormidelníci EU« mají velké zkušenosti s upravováním pro ně nežádoucích projevů vůle občanů v opak. Když svého času Francouzi a Nizozemci odmítli v referendech návrh Ústavy pro Evropu, byla tady obratem skoro stejná Lisabonská smlouva. Když tuto smlouvu odmítli Irové, s příslibem zvláštních práv pro ně se referendum v Irsku opakovalo, tentokrát s žádoucím výsledkem… Nyní bylo třeba »přesvědčit« Valony, což se také podařilo. Teď zbývá, aby s dohodou CETA vyslovil souhlas Evropský parlament (příslušné hlasování by mělo proběhnout v prosinci nebo v lednu při očekávání – vzhledem k pravicové většině v EP – pozitivního výsledku) a nato národní zastupitelské orgány.
Jakkoli Valoni nakonec nedokázali dohodu CETA zablokovat, jejich odbojný krok vyvolal mezi špičkami EU diskusi o rozhodovacích procesech v Evropské unii. Diskusi, ze které zatím bohužel vychází, že je reálná tendence ještě více omezit »nežádoucí vměšování« občanů do rozhodování »těch nahoře«. Žádné dobré signály.