Volby do europarlamentu – obecně i konkrétně

27.2.2014 v 17:41

Poslanci Evropského parlamentu jsou voleni na dobu pěti let ve všeobecných a přímých volbách, a to svobodným a tajným hlasováním, přičemž tyto volby se konají jednotným postupem ve všech členských státech Evropské unie. To jsou všeobecné zásady voleb do EP stanovené Smlouvou o EU a Smlouvou o fungování EU.

V květnu tohoto roku proběhnou v členských státech EU v pořadí osmé volby dle výše uvedených zásad. V jednotlivých členských státech EU sice platí pro volby do EP národní právní předpisy, ale ty musí respektovat unijní rámcové podmínky určené Aktem k zavedení všeobecných přímých voleb poslanců EP.Kdo může být poslancem

Pokud jde o Českou republiku, volby do EP upravuje Zákon o volbách do Evropského parlamentu a o změnách některých zákonů č. 62/2003 Sb., v platném znění. Tento zákon mj. stanoví, že poslancem EP může být na území ČR zvolen každý občan ČR a každý občan jiného členského státu, který je na území ČR nejpozději druhý den voleb po dobu nejméně 45 dnů přihlášen k trvalému pobytu nebo k přechodnému pobytu, alespoň druhý den voleb dosáhl věku 21 let, není zbaven způsobilosti k právním úkonům, a jde-li o občana jiného státu, není v členském státě, jehož je občanem, zbaven práva být volen do EP.

Kandidátní listiny pro volby do EP mohou podávat pouze registrované politické strany a politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena, a jejich koalice. Kandidátní listiny se podávají nejpozději 66 dnů přede dnem voleb ministerstvu vnitra, a to prostřednictvím zmocněnce politické strany, resp. hnutí. Po uplynutí 60. dne přede dnem voleb již nelze doplňovat do kandidátní listiny další kandidáty ani měnit jejich pořadí.

Ke kandidátní listině musí být přiložen doklad o státním občanství každého kandidáta a jeho vlastnoručně podepsané prohlášení, že souhlasí se svou kandidaturou a nejsou mu známy překážky volitelnosti. Nejvyšší počet kandidátů, které může politická strana, resp. hnutí uvést na kandidátní listině, je o jednu třetinu vyšší, než počet poslanců Evropského parlamentu volených na území České republiky – ten současně činí 21.

Kandidát pro volby do EP se může písemným prohlášením, doručeným do 48 hodin před zahájením voleb, vzdát své kandidatury. Bylo-li toto prohlášení, které nelze vzít zpět, učiněno před registrací kandidátní listiny, nebude kandidát uveden na hlasovacím lístku. Bylo-li prohlášení o vzdání se kandidatury učiněno až po registraci kandidátní listiny, údaje o kandidátovi na kandidátní listině zůstávají, ale při zjišťování výsledku hlasování do Evropského parlamentu se nepřihlíží k přednostním hlasům, které odstoupivší kandidát získal.

V rámci jednotlivých politických stran, resp. hnutí (koalic) připadnou mandáty kandidátům podle pořadí, jak byli uvedeni na hlasovacím lístku. Jestliže některý z kandidátů získá takový počet přednostních hlasů, která činí nejméně pět procent z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro danou stranu resp. hnutí, připadne mandát přednostně tomuto kandidátovi.

Poslanecký mandát

Mandát poslance EP vzniká zahájením první schůze Evropského parlamentu v novém pětiletém funkčním období. Mandát může zaniknout úmrtím poslance, ztrátou volitelnosti, uplynutím funkčního období, vzdáním se mandátu nebo vznikem neslučitelnosti funkcí. Funkce poslance EP je totiž neslučitelná s členstvím v jiných orgánech a institucích Evropské unie, ale i s postavením úředníka v činné službě nebo zaměstnance orgánů a institucí EU.

Pokud jde o ČR, funkce poslance EP je neslučitelná s členstvím ve vládě, s úřadem prezidenta republiky, s funkcí poslance a senátora, s funkcí soudce, státního zástupce, veřejného ochránce práv a s dalšími funkcemi, které stanoví zvláštní zákon.

Politické straně (hnutí nebo koalici), která ve volbách do EP získala nejméně jedno procento z celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzdaný hlas uhrazeno ze státního rozpočtu 30 Kč.

Při minulých volbách do EP dostala v ČR nejvíce hlasů ODS – 31,45 % (9 mandátů), po ní následovala ČSSD s 22,38 % (7 mandátů), KSČM získala 14,18 % hlasů (4 mandáty) a KDU-ČSL 7,64 % (2 mandáty).

Volby 2014

Letošní volby do Evropského parlamentu, které se budou konat od 22. do 25. května (v České republice ve dnech 23. a 24. května) budou prvními po přijetí Lisabonské smlouvy, která stanovila nové rozdělení míst v EP. Česká republika jedno poslanecké místo ztratí (celkem jich bude 21). Celkem zasedne v EP 751 poslanců.

Připomeňme, že rozdělení míst v EP podle členských států se děje podle principu tzv. degresivní proporcionality, což znamená, že velké státy mají sice větší počet míst než státy malé; ty však mají více poslaneckých křesel v přepočtu na obyvatele.

Politologové a političtí komentátoři se vesměs shodují v tom, že letošní volby do EP budou poznamenány vlnou euroskepticismu projevujícího se v prvé řadě v zemích eurozóny zvláště postižených krizí. Podle průzkumů přesáhl počet občanů ztrativších důvěru v Evropskou unii 66 %. To se samozřejmě projeví nízkou volební účastí: činila-li tato účast v prvních přímých volbách do EP v roce 1979 62 %, tak při volbách v roce 2009 to bylo pouze 43 %. Je to vlastně paradox: občané chodí k volbám do Evropského parlamentu čím dál méně, přestože EP má stále větší pravomoce… Zatímco v minulosti mohl pouze schvalovat nezemědělský rozpočet EU a slovy někdejšího předsedy Komise Delorse »přijímat rezoluce týkající se ostrovů Grenadiny«, dnes spolurozhoduje o veškeré unijní legislativě.

Očekává se také, že při letošních volbách do Evropského parlamentu přijdou o hlasy tradiční pravicové politické strany, které doposud tvořily v EP nejsilnější frakci – Evropskou lidovou stranu, ale také liberálové a zelení. Evropské lidové straně je předpovídána ztráta až 70 křesel, liberálům více než 20. Naproti tomu by měli zisk zaznamenat sociální demokraté, ale hlavně strany tvořící v EP politickou skupinu GUE/NGL, do které patří i poslanci zvolení za KSČM.

Hrozí však zároveň to, že z voleb vzejdou posílena populistická a krajně pravicová seskupení profitující právě z euroskeptické vlny a živící nacionalismus, xenofobii a separatismus. Není vyloučeno, že strany krajní pravice získají tolik křesel v EP, že budou moci vytvořit samostatnou politickou skupinu (frakci) a na tomto základě pak financovat svoji činnost z prostředků Evropské unie.

Růst krajní pravice ve Francii, Řecku, Rakousku a v dalších zemích je hrozbou, kterou nelze zlehčovat. Hrozbou, která ve svém důsledku může přinést silné pnutí do EU a způsobit její dysfunkčnost. A neúčast občanů ve volbách těmto silám nahrává!

Zkušenosti ukazují, že vládní strany v členských státech EU se o volby do Evropského parlamentu zajímají až druhořadě. Prioritní jsou zejména pro ně vnitrostátní témata, která se také odrážejí v předvolební kampani. Rovněž to způsobuje nízkou volební účast občanů. Proto by měli levicově orientovaní voliči projevit mnohem více odpovědnosti, jít k volebním urnám a dát svůj hlas kandidátům KSČM. Dají tím hlas také politické skupině GUE/NGL, která je jedinou autentickou levicovou silou v Evropském parlamentu.