Vrací se úprava délky pracovní doby do 19. století?

22.4.2005 v 16:44

I díky výrazné podpoře politické Skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů byl na středečním zasedání Výboru EP pro zaměstnanost a sociální věci schválen velmi diskutabilní návrh zprávy poslance EP Alejandra Cercase k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/88/ES o některých aspektech úpravy pracovní doby. Během projednávání, které předcházelo samotnému hlasování, bylo podáno velké množství pozměňovacích návrhů z různých politických frakcí EP. Poslanec EP Jiří Maštálka k uvedené zprávě, na základě setkání s představiteli České lékařské komory a Českomoravské komory odborových svazů, předložil několik pozměňovacích návrhů, které odrážejí jejich oprávněné potřeby a požadavky.Ve svých pozměňovacích návrzích mimo jiné požadoval, aby celková doba pracovní pohotovosti včetně tzv. doby nečinnosti byla považována za pracovní dobu a aby za tuto dobu zaměstnancům náležela mzda ve stejné výši jako za dobu pracovní. Dále v jednom ze svých pozměňovacích návrhů požadoval, aby referenční období pro výpočet průměrné týdenní maximální pracovní doby bylo možné prodloužit maximálně na 12 měsíců pouze prostřednictvím kolektivní smlouvy a při současném dodržování zásad ochrany bezpečnosti a zdraví pracovníků.Poslanec Jiří Maštálka byl ochoten vyjednávat se zpravodajem o kompromisních návrzích. Bohužel kompromisy, které byly zpravodajem předloženy, byly v příkrém rozporu s cíli Maštálkových návrhů. Jiří Maštálka se domnívá, stejně jako politická frakce GUE/NGL, jejíž je členem, že pokud by byla stávající směrnice revidována způsobem, který navrhuje Alejandro Cercas ve své zprávě, znamenalo by to výrazné snížení existujících sociálních standardů a neúměrné prodlužování pracovní doby, což by mělo negativní dopad na miliony pracujících po celé Evropě. Jako velmi znepokojující se jeví možnost prodloužení maximální délky referenčního období zákonem nebo nařízením až na 12 měsíců, v sektorech, kde neexistuje kolektivní smlouva. Jiří Maštálka negativně vnímá i možnost členských států stanovit zvláštní způsob započítávání neaktivní části pracovní pohotovosti.Jedna z mála věcí, které vítá jak Jiří Maštálka, tak i celá politická frakce GUE/NGL je návrh na zrušení tzv. opt-out (dohody zaměstnance a zaměstnavatele o prodloužení maximální délky pracovní doby nad rámec stanovený zákonem) do 3 let od přijetí směrnice Evropským parlamentem.Evropský parlament bude o Cercasově zprávě hlasovat na svém květnovém plenárních zasedání ve Štrarsburku.