Vystoupení na plenárním zasedání během debaty o rozpočtu

Děkuji, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, jsem přesvědčen, že nejsem sám, kdo si myslí, že jedním z nejdůležitějších úkolů a cílů rozšířené Evropské unie v pětadvaceti členských státech je bezpochyby co nejširší sociální soudržnost, která garantuje jistotu životních a pracovních podmínek. Návrh rozpočtu na rok 2005 v současné podobě však není v souladu s rovnováhou mezi ekonomickým a sociálním rozvojem. Ten si klade za cíl větší rovnováhu a solidaritu mezi členskými státy a jeho cílem je zajištění rovných příležitostí na pracovním trhu a v sociálním životě.Nejenom, že výše navrhovaného rozpočtu nedosahuje možné hranice 1,27 % hrubého národního produktu Evropské unie, ale v souladu s vývojem posledních let nedosahuje ani 1 %. Výše rozpočtu však, podle mého názoru, není největším problémem. Tím jsou plánované škrty ve strukturálních fondech určených na financování rekvalifikačních programů, na boj se sociálním vyloučením, na vzdělávání a podporu sociálně orientovaných nevládních organizací. Naopak výdaje na společnou bezpečnostní a zahraniční politiku stoupají.Podle mého názoru nesmí Evropská unie upřednostňovat vize neoliberální tržní ekonomiky a posilovat svůj vojenský potenciál, ale musí se soustředit na cíle zlepšení kvality života. Mnoho sociálních problémů občanů v nových členských státech má svůj částečný původ v naplňování ekonomických požadavků, které na nové členské státy kladla Evropská unie. Bylo by proto pouze spravedlivé odměnit jejich snahu a důvěru k Evropské unii. Podle mého názoru, rozpočet tomu neodpovídá, a proto ho, bohužel, odmítám. Děkuji.