Právě dnes se u nás bude o Evropě, Evropské unii a možná také o Evropském parlamentu mluvit víc, než jindy.
I když přesně na den to »nesedí« – na správné datum si musíme ještě počkat – jsme v Unii už 10 let. Deset let je hodně i málo. V životě člověka je to dost dlouhý úsek, z pohledu existence státu je to naopak čas sice významný, ale přece jen poměrně epizodický.
Budeme svědky mnoha hodnocení, sypat se budou informace i dezinformace o tom, jakých oněch 10 let bylo, co jsme získali, co ztratili. Tak zkusím také trochu bilancovat. Vstupem do EU se nám otevřela šance. Od počátku jsem totiž přesvědčen, že Evropa je pro nás příležitost. A záleží jen na nás, jestli ji dokážeme využívat nebo jestli budeme jen cestujícími v »evropském vláčku«, bez možnosti spolurozhodovat o tom, kam pojede, na které výhybce a jakým směrem se uhne. Fandím železničním modelářům, proto se mi hodí tento příměr. Jsem přesvědčen, že když někdo dostane šanci, měl by se jí chopit.
Evropa šancí je. Pro mladé lidi získávat vzdělání a potom i práci nejen doma. I když těch pracovních příležitostí nikde nepřebývá, šancí je víc. Je tu šance i pro opačnou stranu generační škály – pro seniory? Je. EU například svými programy pomáhá tomu, aby senioři v členských zemích mohli využívat nejrůznější slevy – na cestování, ale podporuje i projekty, ulehčujíci život seniorů, jejich aktivity. Je Evropa šancí pro nás jako pro spotřebitele? Určitě – zasazuje se třeba o to, abychom k léčení měli k dispozici bezpečné léky a ne nebezpečné padělky. EU zavázala dopravní firmy, aby neplnění závazků – zpoždění nebo třeba ztráty – cestujícím kompenzovaly. EU je na straně ochrany dětí, lidí s handicapem.
Jak tedy využíváme šance, které tu jsou? Obecně máme problémy s čerpáním tzv. »evropských peněz«. Tady nejsme zrovna »premianty«. Ale – až budete poslouchat a číst, že Unie nám k ničemu není, že to je jen úřednický »moloch«, který lidem nic dobrého nepřináší, rozhlédněte se kolem sebe. Jen do »mého« regionu, na Plzeňsko, přišlo prý na 25 miliard korun. S přispěním financí z EU je tu rekonstruovaný železniční koridor Praha – Plzeň – Cheb. Někdo využívá při studiu na Západočeské univerzitě některé ze šesti výzkumných center, jinde mají kanalizaci nebo vodovod. Takže hodnoťte 10 let v EU čistými brýlemi, ne jenom černými nebo růžovými. Ani to není potřeba – na Evropě je co kritizovat. A to, že jsme dokázali peníze z EU »utopit« i v relaxačních centrech, v golfových hřištích, že si jimi pomohli i lidé, kteří na ně nemají nárok nebo je vůbec nepotřebují, to už není ani tak vina Bruselu, jako hlavně naše nevyužitá šance. Ale aby to všechno mělo smysl, musíme být aktivní uvnitř Evropy a ne stát jen někde u zdi a reptat, neřkuli být za dveřmi.