Ve finiši plenárních zasedání Evropského parlamentu (EP), kterým jsme tento týden ve Štrasburku završili maraton hlasování o unijních dokumentech uplynulého funkčního období, jsme přijímali i několik zpráv o bezpečnosti výrobků i ochraně spotřebitelů.
Šlo tedy o dokumenty, bezprostředně se dotýkající prakticky nás všech – i já jsem spotřebitel, který chce nakupovat jen bezpečné výrobky. A tak mi můžete věřit, že jsem se na zprávách podílel s ohledem na svoje nejlepší vědomí a svědomí. Kdo by ostatně chtěl spolurozhodovat o něčem, čím by si sám vědomě škodil? A tak jsem například velice rád, že se »do hry« – přesněji do dokumentu o »Bezpečnosti spotřebních výrobků«, zpátky vrátilo zavedení zásady obezřetnosti. A to díky stanovisku, jehož jsem byl předkladatelem za právní výbor (JURI).
Možná to zní hodně nekonkrétně a tak hned přidám příklad, co se za takovou odbornou formulací skrývá. Jde o to, že někteří výrobci sázejí na marketingové triky a třeba zapalovač by mohl mít podobu houpacího koně nebo jiného předmětu, připomínajícího dětskou hračku. A v takovém případě není vyloučen problém s náhodným použitím právě dětmi. Podobných příkladů by se našlo určitě víc. O to víc bylo překvapující, že tuto zásadu obezřetnosti chtěla Evropská komise z nového návrhu dokumentu o bezpečnosti výrobků vyřadit.
Úskalí je jinak kolem bezpečnosti spotřebních výrobků mnohem víc. A velice často se týkají těch nejohroženějších kategorií. O tom byl nejen můj diskusní příspěvek v rozpravě na plénu EP ve Štrasburku. Také tento problém byl součástí stanoviska, které jsem předložil jako zpravodaj. Jsem přesvědčen, že například zájmy dětí, starších osob nebo lidí se zdravotním postižením musíme hájit na všech úrovních, tu evropskou nevyjímaje. Nebo možná tady tím spíš, když chceme, aby tu byla Evropa pro lidi, aby pro ně byla šancí. A tu vidím třeba i do budoucna právě v možnosti mít vliv na tak závažné dokumenty, jako je bezpečnost potravin, léků nebo spotřebních výrobků.
Když teď položím otázku, kdo dokáže rozšifrovat zkratku RAPEX, asi ani zdatní křížovkáři nepochodí. Napovím proto, že je to systém včasného varování, který nám v unii umožňuje rychlou výměnu informací o nebezpečných výrobcích. I to je výsledek aktivit, na kterých jsme se, jako europoslanci, podíleli. Výstražný systém je nastaven tak, abychom v co největší míře omezili prodej a používání nebezpečných výrobků nepotravinářského charakteru. Takže, když si to pro dnešek shrnu, nemám dojem, že bychom na naše spotřebitele nějak zapomínali, anebo že by jim EP nevěnoval pozornost. A pokud od vás, voličů, dostanu v květnových eurovolbách důvěru, rád bych se v této oblasti snažil unijní politiku ovlivňovat dál