Evropské volby – volby do Evropského parlamentu (EP) – se blíží a čas neúprosně ukrajuje dny do 23. a 24. května.
Narůstá četnost průzkumů, odhadujících tendence zájmu voličů i Vaše preference, v médiích přibývá tzv. »evropských témat«. Stejně mám ale dojem, že to zatím atmosféru moc nemění. Postoj lidí u nás je, po poněkud »opovržlivém« vztahu k unii mezi většinou politických špiček a docela nepřátelském tónu médií, hodně vlažný.
Podobně to vypadá, zdá se mi, i s našimi voliči. Když jsem se naposledy díval na průběžně probíhající hlasování na internetových stránkách Haló novin, odpovědělo zatím na otázku »Přijdete v květnu volit své nové europoslance?« pozitivně 41 % účastníků ankety. Ti, kteří říkají ano a nejspíš ano. Naopak skoro stejně lidí – myslím, že většinou našich členů nebo příznivců, navštěvujících stránky KSČM a Haló novin – zatím odpovídá, že k eurovolbám spíš, anebo určitě nepůjdou. Skoro 20 % stále váhá.
Nedivím se potom, že v celostátním žebříčku, sestaveném z odhadů výsledků hlasování o našich zástupcích v Evropském parlamentu, se právě teď pohybujeme na třetí příčce s jedenácti procenty hlasů. Na víc, za takové situace, nemůžeme myslet a to je škoda. Přitom naše výsledky v Evropském parlamentu nejsou špatné. Dokonce i v nepříliš objektivním přehledu, nedávno opět publikovaném v tisku, se jako europoslanci za KSČM umísťujeme dva v »top desítce« a třetí zástupce KSČM je hned na dalším místě. Zařazení Věry Flasarové do hodnocení na konci tabulky je hloupé, vzhledem k jejímu pouze půlročnímu mandátu. A to si i tak vedla nanejvýš aktivně. Takže mně zatím váhavost našich voličů docela mrzí. Myslím si, že jsme ukázali, že levicové postoje, sociální zájmy, potřeby mladých i těch, kteří se neživí spekulacemi, ale poctivou prací, práva spotřebitelů, včetně nároků seniorů – hájit umíme. Čím nás bude s podobným programem v EP víc, tím bude větší šance podílet se na tom, jaká bude Evropa.
Není to náhoda, že se tentokrát do eurovoleb chystají i nová politická seskupení. Více známých tváří usiluje o hlasy voličů. Víc a víc lidí si uvědomuje, že na chod unie je potřeba mít nějaký vliv a ne být jen pasivním účastníkem, o kterém rozhodují jiní. Česká republika bude mít po volbách 21 poslanců. Jaké bude jejich složení, to určí i Váš vztah ke slibům, valícím se na voliče, k programům kandidátů. Ten náš je střízlivý, jasný. Osobně stavím na tom, že Evropa je pro nás šancí, kterou bychom neměli nechávat jiným.
Evropské volby nejsou o dění »někde tam« v Bruselu, nebo v unii. Ty jsou o nás, o naší současnosti i budoucnosti. Proto věřím, že se čísla v průzkumech a také v naší anketě ještě změní a víc lidí uzná – je lépe být u kormidla, než jen balancovat mezi zájmy jiných…