Připadá vám něco zvláštního na popisu: »…tělo pokryté tuhými kožovitými šupinami…«? Asi ani ne. Ale představte si, že musíte tuto informaci přeložit – nejen do angličtiny, ale třeba i do finštiny či chorvatštiny. Všechno to jsou totiž také jazyky členských států Evropské unie (EU). Podobná situace teoreticky může nastat při jednání evropských institucí, včetně Evropského parlamentu (EP).
Tento příklad nevolím náhodou, chci s jeho pomocí složit hlubokou poklonu profesionální práci našich parlamentních tlumočníků a překladatelů. Což není totéž, jak si možná někdo myslí. Překladatelé, sídlící v Lucemburku, mají na přeložení textů přece jen víc času a také mají možnost leckam nahlédnout. Zatímco tlumočníci, kterých je v české sekci v EP deset stálých, musí reagovat okamžitě a musím přiznat, že jim to, my poslanci, moc neulehčujeme. Mluvíme ve vystoupeních často rychle, protože za přidělenou minutku – dvě, chceme říci co nejvíc. Přitom chceme být originální, »květnatí«, vtipní a vystoupení chceme špikovat fakty a argumenty. Nedivím se, že se někdy čtyřmi i pěti jazyky vládnoucí tlumočníci zapotí, když z toho mají vykličkovat. Nakonec ale vždycky najdou východisko a sdělí spolehlivě podstatu našich myšlenek dalším účastníkům jednání.Naši tlumočníci patří v EP k nejkvalitnějším, a také nejvytíženějším. Podle statistik tzv. kliknutí na internetové stránky EP v češtině, kde může veřejnost sledovat jednání nebo hledá záznamy rokování, je zájem v ČR velký. Což je dobře. Je to důkaz, že lidem není lhostejné, co se »v Bruselu« děje a co jimi zvolení poslanci dělají. Na to máte jako voliči právo a můžete ho využívat i zásluhou tlumočníků.
Jistě, vynořují se návrhy, jak všechno zjednodušit i zlevnit. Jedním z nápadů je omezit počet jednacích jazyků. Tady ale souhlasím s názorem místopředsedy EP Miguela Angela Martíneze Martíneze, který konstatoval – jazyk se rovná myšlení. Omezit se na jeden jazyk by znamenalo redukovat způsoby myšlení na jeden. Což bychom určitě nechtěli. Tím spíš že souhlasím s další, docela trefnou pravdou. Poslanec ve svém jazyce řekne, co chce. V jiném co umí. A to je omezující. Čímž pochopitelně neříkám, neučte se jazyky. Každý, který kromě svého ovládáme, je další brankou do světa. A s překlady a tlumočením nám ještě asi dlouho může jen omezeně pomoci technika – byť i tu v EP využíváme. A tak je to na lidech, a proto jsem potěšen, že jsme tento týden opět uspořádali tradiční předsváteční setkání s našimi tlumočníky ve Štrasburku. Je příjemné a užitečné, že se zhruba na dvě hodinky scházíme – od roku 2003 tradičně i s cukrovím z domácí tvorby šikovných tlumočnic – a máme šanci specialistům na jazyky poděkovat.