Z mého bruselského blok(g)u – volební euro-olympiáda

21.2.2014 v 17:40

Možná stále trochu ve stínu zimní olympiády v Soči, nicméně stále hlasitěji, se ozývá také jakási naše malá »evropská parlamentní olympiáda«. Tak nějak mi to připadá při pohledu na situaci, která se rýsuje kolem blížících se voleb do Evropského parlamentu.

Nejdřív se zdálo, že na soupeření o 21 medailových míst – tedy o posty poslanců v EP – je pořád dost času. Politické týmy sice trochu trénovaly některé členy reprezentací, ale více méně vlažně. Šikovnější se ale chystali podle vlastních, individuálních plánů. Chytře, protože vědí, že přesvědčit o svých přednostech, v disciplínách, týkajících se Unie a EP, je poměrně těžké. Atmosféra je vůči Bruselu – což je všeobjímající termín pro všechny evropské instituce bez rozdílu – nepřátelská. Ať už z neznalosti věcí, neinformovanosti nebo proto, že politicko-mediální »okopávání kotníků« Evropě je u nás programem i módou.Jenomže s volbami do EP se situace poněkud mění. Ukazuje se, že i subjekty, které na Brusel svalí cokoli, které nenechají na evropských institucích nit suchou, najednou mají zájem být »u toho«. A tak jsou tu ony »malé olympijské evropské hry« o EP. S disciplínami ne nepodobnými oněm skutečně olympijským. Jsme svědky slalomu odpůrců Unie, jak kličkují mezi kritikou a snahou dostat se na některé místo v parlamentu. Této disciplíny se účastní i někteří bývalí bruselští »olympionici«, a je to občas slalom přímo obří. Jiní, rovněž s dobrou průpravou a zkušeností s evropskými záležitostmi, postupují uvážlivěji a snaží se pečlivě cílit na tu část veřejnosti, která chce, aby v Bruselu byla ČR zastoupena důstojně. Ti mi připomínají tak trochu hráče curlingu, s centimetrovou přesností umísťující jednotlivé hrací kameny kolem středu ledového terče.

Tak, jak se na olympiádě etablovaly nové, poměrně mladé a moderní sportovní disciplíny (skok na lyžích žen, smíšené týmové krasobruslení, jízda na U rampě a další), ve hrách o EP jsou tu nové subjekty, které dosud o křesla neusilovaly. A některé asi nejsou bez naděje na člena týmu ČR – na svého zástupce v Bruselu. Navíc jsou tu i nová sportoviště – tedy přesněji obvyklou terminologií řečeno – prostory nebo možnosti, jak usilovat o hlasy voličů. K zaběhaným kolbištím mediálním, televizi, rozhlasu, tisku a internetu obecně musíme už vážně počítat další – facebook, twitter. Mítinky a shromáždění mají hodně silnou konkurenci a u některých vrstev společnosti už ani moc »netáhnou«. S tím vším je potřeba letos počítat a na všechno se připravit. Je nejvyšší čas, do května už není tak daleko..