V úterý 24. dubna 2012 šokovala nejen poslance parlamentní skupiny GUE/NGL (Evropská sjednocená levice/Severská zelená levice) zpráva o úmrtí poslance Evropského parlamentu (EP) Miguela Portase.
Nemohu se vyhnout osobní vzpomínce, protože Miguel patřil k mým nejlepším přátelům a v mnoha ohledech jsem se od něj i učil. Na půdu Evropského parlamentu jsme vstoupili společně po volbách v roce 2004.
Vždycky jsem mu záviděl, ale přál jeho vitalitu, pracovitost a ohromný dar najít společnou řeč, ať už to bylo s poslanci z jiných politických uskupení nebo s lidmi, se kterými se účastnil manifestací proti válce za solidaritu proti diskriminaci.
Byl mi také oporou, když jsem sám v minulém roce překonával zdravotní potíže – on sám v té době již druhý rok bojoval se zákeřnou chorobou, přestože léčba byla vyčerpávající, plně se věnoval náročné práci v EP, ale i v politickém boji v jeho rodném Portugalsku, které je zmítáno ekonomickou krizí.
Miguel odešel několik dnů před svými 54. narozeninami 1. května. I na něj jsem myslel při svých vystoupeních na 1. máje. Slova demokracie, solidarita, důstojnost, přátelství mezi lidmi byla v jeho životě naplněna konkrétními skutky. Vystudoval ekonomii na Vysoké škole ekonomiky a managementu v Lisabonu 1986.
Jako 15letý student byl uvězněn za spoluúčast na studentských demonstracích proti Salazarovu diktátorskému režimu. Po pádu tohoto režimu se ještě aktivněji zapojil do politického života. V roce 1973 vstoupil do Svazu komunistických studentů, o rok později se stal členem jeho ústředního výboru.
Z osobních důvodů v roce 1989 opustil KS Portugalska a založil uskupení »Levá platforma«, později politickou stranu Politica XXI, tj. jednu z organizací, která se sdružila do uskupení Levý blok. Za Levý blok byl také zvolen jedním ze tří poslanců EP. Nevěnoval se pouze politické činnosti. V Portugalsku byl velmi populární jako novinář a také jako spoluautor televizních dokumentárních cyklů, například »O Středozemí«, které sám nejen režíroval, ale i moderoval.
* * *
Ve čtvrtek 10. května uctil EP památku Miguela Portase nejen minutou ticha, ale i smutečním obřadem, na kterém vystoupil nejen předseda EP Martin Schulz, ale i představitelé komise, Miguelův bratr – ministr zahraničí Portugalska a jménem skupiny GUE/NGL poslankyně Marisa Matiasová.
Asi zřejmě nejemotivnější bylo vystoupení obou Miguelových synů. Rozloučení se zúčastnili všichni poslanci EP a asistenti za KSČM. Jak si přál Miguel, rozloučení nebylo ani tak smutečním obřadem, jako vzpomínkou na dobrého soudruha, přítele, kamaráda. Skoro by se chtělo říct Fučíkovo: »Smutek nespojujte s mým jménem.«
Milý Migueli, chybíš mi víc, než jsem si dokázal připustit. Na druhé straně velký dík, že jsi mě naučil bojovat až do konce.