Byl jste zvolen kvestorem EP. Co tato funkce obnáší?
Je to funkce prakticky na úrovni místopředsedy Evropského parlamentu, budu spolu s kolegou Vlasákem z ODS, který byl zvolen právě místopředsedou, druhým českým zástupcem v předsednictvu parlamentu. Rozdíl mezi námi bude jen v tom, že místopředseda má právo hlasovat, kdežto kvestor má hlas poradní. Pro politickou frakci má však post místopředsedy i kvestora stejnou váhu.
Považujete zvolení i za osobní úspěch?
Jednou jsem již kvestorem zvolen byl, tentokrát jsem oproti této první volbě dostal více hlasů, což za osobní úspěch snad považovat lze – snad to znamená, že moji kolegové napříč spektrem uznali moji dosavadní práci. Především bych byl ale rád, aby se doma v České republice někdo zamyslel nad tím, že v předsednictvu Evropského parlamentu reprezentant KSČM zasedat může, kdežto v České republice ne.
Znáte již konkrétní náplň své budoucí práce?
O konkrétních úkolech se bude rozhodovat až příští týden. V minulosti jsem jako kvestor například odpovídal za vše, co souvisí s budovami EP, dohlížel jsem na jejich správu či bezpečnostní normy. Nelze vyloučit, že mé úkoly budou nyní podobné.
S tím souvisí i otázka efektivity EP. Včera se objevila zpráva, že chod administrativy Evropské unie ročně stojí osm miliard eur (více než 200 mld. korun). Jsou to obhajitelné prostředky?
Samozřejmě, že jsou to veliké peníze, když je kupř. srovnáme s dluhy některých států. Na druhou stranu je velkou otázkou, jestli lze současný model integrace provozovat za peníze nižší. Jistě by se dalo ušetřit tím, kdyby se EP stáhl ze Štrasburku. Jenže to nikdy nedovolí Francie. Možná by se daly najít i nějaké úspory v chodu Evropského parlamentu, ale je třeba si uvědomit, že se v něm mluví 23 jazyky, což něco stojí, či že všichni zaměstnanci musejí být placeni dle belgického spotřebního koše a v Belgii, bohužel, není nejlevněji.