V úterý přinesla média informaci o tom, že ve Španělsku se nachází první pacient s prokázaným onemocněním na takzvanou Ebolu.
V minulém období jsem se intenzivně zabýval problematikou přeshraničních zdravotních hrozeb. Společným úsilím se podařilo v rámci Evropské unie nastavit vyšší standardy založené na prevencích, a také zlepšit možnosti vzájemné informovanosti na mezinárodní úrovni. Jsem přesvědčen, že systém zdravotní péče v zemích EU je nesrovnatelně účinnější oproti systémům v některých částech světa, zejména byl a je stavěn jako důvěryhodný pro občany a s jasným cílem zajistit co možná nejvyšší možnou ochranu občanů EU, třeba i před těmito podobnými případy.
To, co nyní můžeme sledovat v rámci Afriky, je do jisté míry důsledek selhání preventivního působení – tedy toho prvotního, co je prokazatelně účinné a daleko levnější, nežli odstraňování následků. V této chvíli je potřebná podpora pod záštitou WHO, její účinná koordinace v postižených regionech.
Chtěl bych také poukázat na fakt, že se nejedná o neznámý druh nemoci. Byl popsán již před mnoha lety. Co je vlastně Ebola? Jedná se hemoragickou horečku, vyskytující se zejména v endemických oblastech. Další známé nemoci tohoto typu jsou třeba horečka lassa, Marburská nemoc, Krymská hemoragická horečka, Omská hemoragická horečka, nebo více známá žlutá zimnice. Původ a prvotní známý přenos na člověka byl třeba u horečky lassa patrně z krys na člověka, u Marburské nemoci to pak bylo z krve ugandských opic. Nese jméno po německém městě Marburg, kde se právě krví z opic v roce 1967 nakazilo okolo třiceti pracovníků pokusné laboratoře (mimochodem v pondělí přinesla média zprávu o novém výskytu tohoto onemocnění v Ugandě). Jiné nemoci mohou přecházet z klíštěte atd. Za zmínku stojí také přenos nemocí z některých druhů netopýrů na člověka.
Příčinou je virus z čeledi Filovirus, jehož novější »verze« je právě jmenovaná Ebola. Dalšími jsou třeba Arenaviridae, Flaviviridae. Takže k čemu vlastně došlo? Z přirozeného rezervoáru se virus, třeba z opic, přizpůsobil k přenosu na člověka. Ale jak jsem již uvedl, přenašeč a původní primární zdroj nemusí být vždy jednoznačně určitelný. V současné době je známých pět kmenů tohoto viru Ebola.V oblastech nynějšího výskytu, kdy jsou hlášeny epidemie onemocnění vyvolaného tímto virem, postihující některé země západní Afriky – Guineu, Libérii, Sierra Leone, Nigérii a Kongo – se podle mne jedná ve svém základě o zásadní podcenění zejména hygienických návyků a selhání zdravotnictví v oblasti místní hygienické péče a služby. K tomu, aby mohl být někdo chráněn, je potřeba mít propracovaný systém kvalitní zdravotní péče. Nedílnou součástí je také, nejen v těchto případech, dostatečná informovanost lidí v postižených oblastech, o co nejúčinnějším předcházení možnosti samotného nakažení se a s tím spojeného dalšího šíření nemoci.
V našich podmínkách je poměrně malá možnost dalšího šíření těchto virů, nicméně připomínám, že je potřebné mít kvalitní a předem připravený zdravotní personál. Podle mne k současným běžným otázkám by měl patřit cílený dotaz na pacienty s příznaky horečky, kteří se vrátili ze zahraničí. V dnešní době je samozřejmě vyšší možnost přenosu těchto virů na delší vzdálenosti díky snadnějšímu cestování. Nicméně je nutné zdůraznit, že běžné dodržování hygienických zásad a informovanost jsou prvotním klíčem k prevenci šíření nákazy.
Vydáváme množství finančních prostředků na zbrojení, létáme do kosmu, ale to, co je přímo u nás na zemi, si zaslouží více úsilí a výzkumu, nežli se může zdát. Nyní je potřeba mít jednotný postup a systém pomoci v mezinárodním měřítku tak, aby se účinně a efektivně pomohlo postiženým oblastem a zabránilo dalšímu šíření nejen této nyní mediálně probírané nemoci.
Ministerstvo zdravotnictví – Hlavní hygienik ČR – vydalo na svých stránkách »Upozornění pro cestující týkající se výskytu horečky způsobené virem EBOLA«, které jsou k nalezení třeba na adrese: www.szu.cz/uploads/documents/szu/aktual/ebola_letak_cesky.pdf
Na závěr bych chtěl znovu zdůraznit moji důvěru v nastavený systém zdravotní péče a s tím spojených parametrů bezpečnosti proti šíření podobných nemocí v rámci EU a zejména v ČR. První případ ve Španělsku bude zátěžovým testem pro celý systém, který je nastaven v Evropské unii. Bude to test nejenom z pohledu zdravotnického, ale zároveň test politický. Evropská unie má šanci a povinnost nejen vydávat deklarace o porušování lidských práv na africkém kontinentu, ale konkrétně, a to i finančně pomoci africkým zemím (a to nejen jim) při řešení sociálně ekonomických problémů, které ve svém důsledku mají i dopady do oblasti zdraví.